Na vrchol Bouřňáku. Bouřňák ( 869 m.n.m.) je jistě jedním z nejznámějších vrcholů Krušných hor. Především v zimním období lákají jeho sjezdovky a jedna z nich je dokonce černá. My jsme se na vrchol Bouřňáku vydali ale v horkém srpnu. Teplota se přiblížila ke třicítce a tak šplhání po modré z Mikulova jsme vyměnili za modrou z osady Nové Město. Od silnice jdeme úzkou cestou pokrytou asfaltem. Z této strany se jde v podstatě po rovině a na nějakou strmou horu to odtud vůbec nevypadá. Louky v okolí jsou vyprahlé, po květech nikde ani památky. Tak to pokračuje až na samotný vrchol. Tady stojí hotel a několik dřevěných objektů. Uprostřed jedné louky je kříž a nechybí ani turistická mapa na rozcestí. Končí tu dva vleky a to od jihu a z Mikulova. Z těchto míst jsou při dobré viditelnosti jistě hezké výhledy do údolí. Nám viditelnost příliš nepřála. Bohužel i dveře hotelu Bouřňák jsou již asi dlouho zavřené. Škoda. Samotný hotel se začal stavět v roce 1928 a o dva roky… Bouřňák ( 869 m.n.m.) je jistě jedním z nejznámějších vrcholů Krušných hor. Především v zimním období lákají jeho sjezdovky a jedna z nich je dokonce černá. My jsme se na vrchol Bouřňáku vydali ale v horkém srpnu. Teplota se přiblížila ke třicítce a tak šplhání po modré z Mikulova jsme vyměnili za modrou z osady Nové Město. Od silnice jdeme úzkou cestou pokrytou asfaltem. Z této strany se jde v podstatě po rovině a na nějakou strmou horu to odtud vůbec nevypadá. Louky v okolí jsou vyprahlé, po květech nikde ani památky. Tak to pokračuje až na samotný vrchol. Tady stojí hotel a několik dřevěných objektů. Uprostřed jedné louky je kříž a nechybí ani turistická mapa na rozcestí. Končí tu dva vleky a to od jihu a z Mikulova. Z těchto míst jsou při dobré viditelnosti jistě hezké výhledy do údolí. Nám viditelnost příliš nepřála. Bohužel i dveře hotelu Bouřňák jsou již asi dlouho zavřené. Škoda. Samotný hotel se začal stavět v roce 1928 a o dva roky…