Veltrusy – Alegorický rok Matyáše Bernarda Brauna O faktu, že Matyáš Bernard Braun patřil k nejvýraznějším představitelům českého barokního sochařství sice můžeme pochybovat nebo nesohlasit, ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat. Ač rodák z Tyrolska, natrvalo přesídlil do Čech a v Praze si po učednických létech založil dílnu, která produkovala sochařskou výzdobu pro celou řadu objektů rozesetých zejména v české kotlině. V Braunově dílně většinou pracovalo kolem 6 tovaryšů. Řada z nich se později uchytila jak samostatní mistři svého oboru. Vzhledem k množství děl, které jsou z Braunova okolí známá je jasné, že je nemohl všechny vytvořit sám, jako mistr většinou vytvářel hliněné modely, podle kterých pak jeho spolupracovníci vytvářeli konečnou kamennou, většinou pískovcovou podobu. Ve velké míře se výrobky z dílny M. B. Brauna uplatnily ve výzdobě šlechtických sídel, církevních areálů apod. K ranějším dílům, datovaným zhruba do období let 1710–20 patří výzdoba na vstupním ohrazení zámku Veltrusy ve středních… O faktu, že Matyáš Bernard Braun patřil k nejvýraznějším představitelům českého barokního sochařství sice můžeme pochybovat nebo nesohlasit, ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat. Ač rodák z Tyrolska, natrvalo přesídlil do Čech a v Praze si po učednických létech založil dílnu, která produkovala sochařskou výzdobu pro celou řadu objektů rozesetých zejména v české kotlině. V Braunově dílně většinou pracovalo kolem 6 tovaryšů. Řada z nich se později uchytila jak samostatní mistři svého oboru. Vzhledem k množství děl, které jsou z Braunova okolí známá je jasné, že je nemohl všechny vytvořit sám, jako mistr většinou vytvářel hliněné modely, podle kterých pak jeho spolupracovníci vytvářeli konečnou kamennou, většinou pískovcovou podobu. Ve velké míře se výrobky z dílny M. B. Brauna uplatnily ve výzdobě šlechtických sídel, církevních areálů apod. K ranějším dílům, datovaným zhruba do období let 1710–20 patří výzdoba na vstupním ohrazení zámku Veltrusy ve středních…