Bizarní ludkovické mosty Vysokorychlostní komunikace spojující nejzápadnější část Československa s jeho nejvýchodnějším bodem – tedy od Aše až k Jasinji ležící u rumunských hranic na Podkarpatské Rusi – takový byl původní projekt megalomanské Baťovské dálnice. Popud k její výstavbě vyšel od Jana Antonína Bati již roku 1937, jenže vše se „rozjelo“ až v době, kdy se stal ministrem veřejných prací ředitel Baťových závodů a zároveň starostou Zlína Dominik Čipera. Ten začal stavbu od ledna 1939, tedy už za protektorátu, realizovat v praxi. Důležitou součástí projektu dálnice byla i rychlostní silnice spojující Zlín s největšími moravskými lázněmi Luhačovicemi. Měla být dlouhá 18 km a vést ze Zlína přes Kudlov, Březůvky a… Vysokorychlostní komunikace spojující nejzápadnější část Československa s jeho nejvýchodnějším bodem – tedy od Aše až k Jasinji ležící u rumunských hranic na Podkarpatské Rusi – takový byl původní projekt megalomanské Baťovské dálnice. Popud k její výstavbě vyšel od Jana Antonína Bati již roku 1937, jenže vše se „rozjelo“ až v době, kdy se stal ministrem veřejných prací ředitel Baťových závodů a zároveň starostou Zlína Dominik Čipera. Ten začal stavbu od ledna 1939, tedy už za protektorátu, realizovat v praxi. Důležitou součástí projektu dálnice byla i rychlostní silnice spojující Zlín s největšími moravskými lázněmi Luhačovicemi. Měla být dlouhá 18 km a vést ze Zlína přes Kudlov, Březůvky a…