Nymburk – Stará sladovna Když prý Sasové a později Švédové v období třicetileté války vyplenili Nymburk, udělali to tak důkladně, že z obyvatel přežilo jen něco přes 20 osob. Tím pádem se i zapomnělo, co kde bylo, protože spousta budov byla pobořených nebo jinak zdevastovaných. Leckde dokonce museli obyvatelé opustit ještě nedodělané dílo. Zcela to platí o zbytky sladovny, která je dnes přístupná v přízemí domu č. 166 v ulici U Staré sladovny. Sladovnické zařízení bylo objeveno v roce 1966 při předběžném archeologickém průzkumu a následně v roce 1996 v souvislostí s rekonstrukcí a dostavbou budovy pro potřeby MěÚ. V pracovních dnech tak může návštěvník volně vstoupit do samostatné expozice, kde je sladovnické zařízení zachované. Jde při tom o doklad technologie z renesanční doby z konce 16. a začátku 17. století. V podstatě jed o soustavu topeniště a klenutého horkovzdušného rozvodu. Teplý vzduch zahříval jednotlivé dřevěné plošiny (lísky) na kterých bylo umístěno ječné zrno. Teplo podporovalo naklíčení… Když prý Sasové a později Švédové v období třicetileté války vyplenili Nymburk, udělali to tak důkladně, že z obyvatel přežilo jen něco přes 20 osob. Tím pádem se i zapomnělo, co kde bylo, protože spousta budov byla pobořených nebo jinak zdevastovaných. Leckde dokonce museli obyvatelé opustit ještě nedodělané dílo. Zcela to platí o zbytky sladovny, která je dnes přístupná v přízemí domu č. 166 v ulici U Staré sladovny. Sladovnické zařízení bylo objeveno v roce 1966 při předběžném archeologickém průzkumu a následně v roce 1996 v souvislostí s rekonstrukcí a dostavbou budovy pro potřeby MěÚ. V pracovních dnech tak může návštěvník volně vstoupit do samostatné expozice, kde je sladovnické zařízení zachované. Jde při tom o doklad technologie z renesanční doby z konce 16. a začátku 17. století. V podstatě jed o soustavu topeniště a klenutého horkovzdušného rozvodu. Teplý vzduch zahříval jednotlivé dřevěné plošiny (lísky) na kterých bylo umístěno ječné zrno. Teplo podporovalo naklíčení…