Poslední návštěva Anglie před brexitem. Část čtvrtá – Tyneham, Worbarrow, Lulworth, Mosela a Mosbach. Další naše kroky směřují na hrad Corfe. Bohužel je neděle a navíc prázdniny. Bezútěšně narvaná parkoviště, tak jsme ho zahlédli jen za jízdy z okna. Ani zastavit na vteřinu se nedá. Vesnicí se proplétají tam i zpět nekonečné řady aut, hledající volné místo. Vzdáváme to a pokračujeme kousek dál na západ. Úzká silnička se proplétá mírnými pahorky okolo vojenského prostoru. Cestou jsou dvě místa dalekého výhledu s parkováním a posezením. Na tom druhém zastavujeme a kocháme se. Stojí tu jen dvě auta a obě rodinky používají posezení k likvidaci dovezených zásob při současné relaxaci. I my tak činíme. Neprší, modrá obloha se na nás usmívá. Duje slabý větřík. Je tu i výhled na moře, což jako suchozemci plně využíváme. A to nezvyklé ticho. Nikdo tady neřve, ani nepouští rádio. Žádné auto, nebo motorová pila, či sekačka. Paráda. Ani se nám nechce vstávat. Tak se do té vzpomínky vžívám, že ani mně se nechce psát. No jo. Je po obědě, takže útlum. Musím si dát nějaký… Další naše kroky směřují na hrad Corfe. Bohužel je neděle a navíc prázdniny. Bezútěšně narvaná parkoviště, tak jsme ho zahlédli jen za jízdy z okna. Ani zastavit na vteřinu se nedá. Vesnicí se proplétají tam i zpět nekonečné řady aut, hledající volné místo. Vzdáváme to a pokračujeme kousek dál na západ. Úzká silnička se proplétá mírnými pahorky okolo vojenského prostoru. Cestou jsou dvě místa dalekého výhledu s parkováním a posezením. Na tom druhém zastavujeme a kocháme se. Stojí tu jen dvě auta a obě rodinky používají posezení k likvidaci dovezených zásob při současné relaxaci. I my tak činíme. Neprší, modrá obloha se na nás usmívá. Duje slabý větřík. Je tu i výhled na moře, což jako suchozemci plně využíváme. A to nezvyklé ticho. Nikdo tady neřve, ani nepouští rádio. Žádné auto, nebo motorová pila, či sekačka. Paráda. Ani se nám nechce vstávat. Tak se do té vzpomínky vžívám, že ani mně se nechce psát. No jo. Je po obědě, takže útlum. Musím si dát nějaký…