Vrbno pod Pradědem – Mnichov – Sklárna Jakub Hory a sklo šly vždy k sobě. Mělo to vcelku logickou příčinu. Na horách bylo dost dřeva, tudíž zdroj energie, které je k tavení křemenného písku zapotřebí. Nějaká ta hornina, tedy ten písek byl vlastně taky po ruce a protože se do skla přidávají i jiné suroviny (např vápenec), ten se v horách taky dá objevit. Sklo patří k poměrně starým lidským vynálezům, skleněné výrobky se objevují v Egyptě již kolem roku 1500 př. n. l., velký pokrok ve výrobě skla učinili Římané, ve středověku se sklo zaskvělo na barevných vitrážích gotických katedrál a i v současnosti je sklo nezastupitelné, takže prorocká slova Stely Zázvorkové, že skláři nebudou mít co žrát se tak docela nenaplnila. Nicméně dřívější rukodělná či manufakturní výroba byla ve velké míře zautomatizována a těžká práce nahrazena stroji. Nicméně i u nás po roce 1989 vznikly malé sklárny a dílny, kde alespoň v náznacích můžeme získat neúplnou představu, jak takové sklářství mohlo vypadat. Jednou z takových malých skláren je k… Hory a sklo šly vždy k sobě. Mělo to vcelku logickou příčinu. Na horách bylo dost dřeva, tudíž zdroj energie, které je k tavení křemenného písku zapotřebí. Nějaká ta hornina, tedy ten písek byl vlastně taky po ruce a protože se do skla přidávají i jiné suroviny (např vápenec), ten se v horách taky dá objevit. Sklo patří k poměrně starým lidským vynálezům, skleněné výrobky se objevují v Egyptě již kolem roku 1500 př. n. l., velký pokrok ve výrobě skla učinili Římané, ve středověku se sklo zaskvělo na barevných vitrážích gotických katedrál a i v současnosti je sklo nezastupitelné, takže prorocká slova Stely Zázvorkové, že skláři nebudou mít co žrát se tak docela nenaplnila. Nicméně dřívější rukodělná či manufakturní výroba byla ve velké míře zautomatizována a těžká práce nahrazena stroji. Nicméně i u nás po roce 1989 vznikly malé sklárny a dílny, kde alespoň v náznacích můžeme získat neúplnou představu, jak takové sklářství mohlo vypadat. Jednou z takových malých skláren je k…