Katovická hora nad řekou Otavou. Tato výrazná hora na levém břehu řeky Otavy se nachází na jižním okraji Horažďovické pahorkatiny, necelé dva kilometry severozápadně od městyse Katovice. Její protáhlý, přibližně 500 metrů dlouhý hřeben, je v nejvyšším bodě 493 m.n.m. V 9. století zde stálo rozlehlé slovanské hradiště, které v průběhu dalšího století ztrácelo na významu až zaniklo. Je pravděpodobné, že důvodem jeho konce byl oheň. Dokládají to četné nálezy roztavených a spečených zemin a kamenů. Ještě dnes můžeme obdivovat rozsáhlé, několikanásobné valy a příkopy. Čas podobu značně proměnil. Vrchol pokrývá převážně listnatý les s příměsí smrků . Jednou z nejzajímavějších částí je poslední zlomek teplomilné doubravy s hájovou květenou. Ta je na 13 ha vyhlášena chráněným územím. Další zajímavostí jsou již uzavřené štoly, ve kterých se v letech 1913 až 1922 těžila grafická pararula. Ta se lanovkou přepravovala k dalšímu zpracování na protější břeh řeky. V době rekatolizace země dostala… Tato výrazná hora na levém břehu řeky Otavy se nachází na jižním okraji Horažďovické pahorkatiny, necelé dva kilometry severozápadně od městyse Katovice. Její protáhlý, přibližně 500 metrů dlouhý hřeben, je v nejvyšším bodě 493 m.n.m. V 9. století zde stálo rozlehlé slovanské hradiště, které v průběhu dalšího století ztrácelo na významu až zaniklo. Je pravděpodobné, že důvodem jeho konce byl oheň. Dokládají to četné nálezy roztavených a spečených zemin a kamenů. Ještě dnes můžeme obdivovat rozsáhlé, několikanásobné valy a příkopy. Čas podobu značně proměnil. Vrchol pokrývá převážně listnatý les s příměsí smrků . Jednou z nejzajímavějších částí je poslední zlomek teplomilné doubravy s hájovou květenou. Ta je na 13 ha vyhlášena chráněným územím. Další zajímavostí jsou již uzavřené štoly, ve kterých se v letech 1913 až 1922 těžila grafická pararula. Ta se lanovkou přepravovala k dalšímu zpracování na protější břeh řeky. V době rekatolizace země dostala…