Masarykovo náměstí v Napajedlích   V místech, kde jsou od sebe poslední výběžky Vizovické vrchoviny a Chřibů navzájem odděleny hlubokou průrvou, jíž protéká řeka Morava, vzniklo roku 1362 sídlo, které dnes obývá téměř sedm a půl tisíce obyvatel. Zajímavostí je, že tzv.Napajedelská brána, u níž je na levém břehu řeky rozloženo, je též dělítkem mezi Dolnomoravským a Hornomoravským úvalem. Nad jménem města není třeba nijak dlouze rozumovat – od pradávna byly tyhle břehy Moravy využívány jako napajedlo pro uondané koně, kteří se s jezdci na hřbetech ploužili po staré kupecké stezce vedoucí od severu Moravy na jih.   Hlavní rynek města si svůj název zaslouží jen ve své asi 400 m dlouhé střední části, jinde má totiž podobu široké ulice. Kromě mnoha obchodů a restaurací na něm spatříme i několik zajímavých…   V místech, kde jsou od sebe poslední výběžky Vizovické vrchoviny a Chřibů navzájem odděleny hlubokou průrvou, jíž protéká řeka Morava, vzniklo roku 1362 sídlo, které dnes obývá téměř sedm a půl tisíce obyvatel. Zajímavostí je, že tzv.Napajedelská brána, u níž je na levém břehu řeky rozloženo, je též dělítkem mezi Dolnomoravským a Hornomoravským úvalem. Nad jménem města není třeba nijak dlouze rozumovat – od pradávna byly tyhle břehy Moravy využívány jako napajedlo pro uondané koně, kteří se s jezdci na hřbetech ploužili po staré kupecké stezce vedoucí od severu Moravy na jih.   Hlavní rynek města si svůj název zaslouží jen ve své asi 400 m dlouhé střední části, jinde má totiž podobu široké ulice. Kromě mnoha obchodů a restaurací na něm spatříme i několik zajímavých…