Procházka Jasennou a prohlídka fojtství   První letošní červnová neděle proběhla ve znamení tropů. Sluneční žár dosáhl značné intenzity už v půli dne a venku se psiska rvali o chládek, ale my po obědě museli volky nevolky z domu. Na třetí popolední hodinu jsme totiž měli objednánu prohlídku fojtství v Jasenné - půvabné podhorské obci ležící 5 km od Vizovic, kterou dnes obývá téměř tisícovka obyvatel.   Cesta rozpáleným busem nás zmohla natolik, že jsme se na začátku obce nejprve museli stavit v Restauraci Na Dvojce stojící naproti evangelickému kostelu na žejdlík vychlazené kofoly. Po jejím zlikvidování pak už honem hore dědinou, ať nepromeškáme čas sjednané schůzky. Cestou jsme v jedné zahradě viděli hezký valašský včelí úl, z parapetu okna domu u silnice si nás krhavým zrakem nevlídně změřil jakýsi ptačí dravec sedící tu na bidýlku (naštěstí byl vycpaný)... no a pak už naše nožky došlapaly do horní…   První letošní červnová neděle proběhla ve znamení tropů. Sluneční žár dosáhl značné intenzity už v půli dne a venku se psiska rvali o chládek, ale my po obědě museli volky nevolky z domu. Na třetí popolední hodinu jsme totiž měli objednánu prohlídku fojtství v Jasenné - půvabné podhorské obci ležící 5 km od Vizovic, kterou dnes obývá téměř tisícovka obyvatel.   Cesta rozpáleným busem nás zmohla natolik, že jsme se na začátku obce nejprve museli stavit v Restauraci Na Dvojce stojící naproti evangelickému kostelu na žejdlík vychlazené kofoly. Po jejím zlikvidování pak už honem hore dědinou, ať nepromeškáme čas sjednané schůzky. Cestou jsme v jedné zahradě viděli hezký valašský včelí úl, z parapetu okna domu u silnice si nás krhavým zrakem nevlídně změřil jakýsi ptačí dravec sedící tu na bidýlku (naštěstí byl vycpaný)... no a pak už naše nožky došlapaly do horní…