Bývalé nádraží koněspřežné železnice Praha – Bruska. Naproti nádraží Praha – Dejvice se dochovala budova nádraží bývalé koněspřežné železnice. Nádraží leželo vně městských hradeb poblíž Bruské či Písecké brány. Odtud také název Praha – Bruska. Nádraží bylo v provozu v letech 1830 – 1863. Bylo výchozí stanicí Lánské koněspřežky, která vedla z Prahy do Kladna, Stochova a Lán. Byla první železnicí na území Prahy a druhou nejstarší veřejnou železnicí v Evropě. Měla rozchod 1120 mm. Litinové kolejnice byly položeny na pískovcových pražcích. Kolejnice časem praskaly a pražce se drolily. Provoz byl prodělečný a tak v roce 1834 byl zastaven. V roce 1836 si dráhu pronajal pražský podnikatel, provedl rekonstrukci a až do roku 1863 vozil do Prahy dřevo, uhlí, kámen a obilí. V roce 1863 byla přestavěna na parní pohon a normální rozchod a byla připojena na Buštěhradskou dráhu. Nádražní budova byla přestavěna na obytnou budovu. Naproti nádraží Praha – Dejvice se dochovala budova nádraží bývalé koněspřežné železnice. Nádraží leželo vně městských hradeb poblíž Bruské či Písecké brány. Odtud také název Praha – Bruska. Nádraží bylo v provozu v letech 1830 – 1863. Bylo výchozí stanicí Lánské koněspřežky, která vedla z Prahy do Kladna, Stochova a Lán. Byla první železnicí na území Prahy a druhou nejstarší veřejnou železnicí v Evropě. Měla rozchod 1120 mm. Litinové kolejnice byly položeny na pískovcových pražcích. Kolejnice časem praskaly a pražce se drolily. Provoz byl prodělečný a tak v roce 1834 byl zastaven. V roce 1836 si dráhu pronajal pražský podnikatel, provedl rekonstrukci a až do roku 1863 vozil do Prahy dřevo, uhlí, kámen a obilí. V roce 1863 byla přestavěna na parní pohon a normální rozchod a byla připojena na Buštěhradskou dráhu. Nádražní budova byla přestavěna na obytnou budovu.