Benešov, vlakové nádraží. Nádraží bylo postaveno po částech. Jižní část tu stojí již od roku 1872, severní část byla dokončena ke konci devadesátých let 19. století. Mezi oběma stojí „ Císařský salónek“, který sloužil jak k setkávání pomazaných hlav, tak byl i vlakovou čekárnou pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este. Salónek navštívil jak císař František Josef tak i německý císař Vilém II. Dnes je benešovské nádraží kulturní památkou České republiky. První vlak tudy projel v roce 1871 a tehdy to byla Dráha císaře Františka Josefa. Nádraží je součástí železniční tratě z Prahy do Českých Budějovic a začíná tady i trať do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Problémem je prohlídka salónku. Kdy je možné nahlédnout dovnitř, nevěděl žádný z dotázaných železničářů. Otevřeno je prý jen výjimečně. Tak zbývá pohled přes dosti špinavá okna, ale moc se toho nevidí nebo musí stačit jen podívání z nástupiště.   Nádraží bylo postaveno po částech. Jižní část tu stojí již od roku 1872, severní část byla dokončena ke konci devadesátých let 19. století. Mezi oběma stojí „ Císařský salónek“, který sloužil jak k setkávání pomazaných hlav, tak byl i vlakovou čekárnou pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este. Salónek navštívil jak císař František Josef tak i německý císař Vilém II. Dnes je benešovské nádraží kulturní památkou České republiky. První vlak tudy projel v roce 1871 a tehdy to byla Dráha císaře Františka Josefa. Nádraží je součástí železniční tratě z Prahy do Českých Budějovic a začíná tady i trať do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Problémem je prohlídka salónku. Kdy je možné nahlédnout dovnitř, nevěděl žádný z dotázaných železničářů. Otevřeno je prý jen výjimečně. Tak zbývá pohled přes dosti špinavá okna, ale moc se toho nevidí nebo musí stačit jen podívání z nástupiště.