Frýdlant (v Čechách) – městská solnice Zajímavou památkou severočeského Frýdlantu je také dvoupatrová, samostatně stojící, budova někdejší městské solnice, do které byla v minulosti dovážena sůl ze Saska. Původně menší renesanční budova solnice, jejíž historie sahá až do konce 15. století, byla dostavěna počátkem 17. století, poté byla barokně upravena a na konci 18. století získala svou současnou klasicistní podobu. Budova, která v podstatě vznikla jako přístavba středověké hradební zdi, byla v polovině minulého století celkově zrekonstruována a dnes je využívána jako budova obytná. Všechny čtyři její fasády jsou členěny lizénami  a plochými pilastry, průčelí jsou sedmiosá, boční strany dvouosé. Hlavní vstup najdeme na východní straně nepodsklepeného domu s vysokou valbovou střechou s vikýři ve tvaru volských ok. Půdorys objektu s vestavěným podkrovím je obdélný a ve středním traktu je umístěno novodobé dvouramenné schodiště. Interiér je většinou také novodobý a plochostropý, jen výjimečně zde najdeme pozůstatky valené klenby… Zajímavou památkou severočeského Frýdlantu je také dvoupatrová, samostatně stojící, budova někdejší městské solnice, do které byla v minulosti dovážena sůl ze Saska. Původně menší renesanční budova solnice, jejíž historie sahá až do konce 15. století, byla dostavěna počátkem 17. století, poté byla barokně upravena a na konci 18. století získala svou současnou klasicistní podobu. Budova, která v podstatě vznikla jako přístavba středověké hradební zdi, byla v polovině minulého století celkově zrekonstruována a dnes je využívána jako budova obytná. Všechny čtyři její fasády jsou členěny lizénami  a plochými pilastry, průčelí jsou sedmiosá, boční strany dvouosé. Hlavní vstup najdeme na východní straně nepodsklepeného domu s vysokou valbovou střechou s vikýři ve tvaru volských ok. Půdorys objektu s vestavěným podkrovím je obdélný a ve středním traktu je umístěno novodobé dvouramenné schodiště. Interiér je většinou také novodobý a plochostropý, jen výjimečně zde najdeme pozůstatky valené klenby…