Červená Voda – sloup Nejsvětější Trojice Už od pohledu je jasné, že sousoší Nejsvětější Trojice v Červené Vodě (Mährisch Rothwasser) je dílem vyzrálého autora. Datum vzniku 1715 úzce souvisí s výskytem morové nákazy v okolí obce v té době. Zároveň naznačuje, že v té době byla moravská obec poměrně důležitým sídlem. Ano, ač se to dnes nezdá, Červená Voda je hraniční vsí na nejzažším okraji Moravy, dnes tedy ležící v Pardubickém kraji. Dílo se skládá z balustrády a samotného sloupu s Nejsvětější Trojicí. Sloup tvoří čtyřhranný podstavec s výraznou patkou, římsa odděluje užší část s bočními volutami. Na přední straně je knížecí znak s latinským nápisem. Nad výraznou římsou pokračuje sloup tulipánově tvarovanou částí s ozdobami rostlinných motivů. Samotný vrchol sloupu pokrčuje trojbokým hranolem a zdobením obláčkových motivů s vystupujícími hlavami andělíčku. Na nimi sedí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem, pod ním se modlí v obláčcích Panna Marie, Duch Svatý – holubice spočívá na prsou Boha Otce. Na balustrádě… Už od pohledu je jasné, že sousoší Nejsvětější Trojice v Červené Vodě (Mährisch Rothwasser) je dílem vyzrálého autora. Datum vzniku 1715 úzce souvisí s výskytem morové nákazy v okolí obce v té době. Zároveň naznačuje, že v té době byla moravská obec poměrně důležitým sídlem. Ano, ač se to dnes nezdá, Červená Voda je hraniční vsí na nejzažším okraji Moravy, dnes tedy ležící v Pardubickém kraji. Dílo se skládá z balustrády a samotného sloupu s Nejsvětější Trojicí. Sloup tvoří čtyřhranný podstavec s výraznou patkou, římsa odděluje užší část s bočními volutami. Na přední straně je knížecí znak s latinským nápisem. Nad výraznou římsou pokračuje sloup tulipánově tvarovanou částí s ozdobami rostlinných motivů. Samotný vrchol sloupu pokrčuje trojbokým hranolem a zdobením obláčkových motivů s vystupujícími hlavami andělíčku. Na nimi sedí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem, pod ním se modlí v obláčcích Panna Marie, Duch Svatý – holubice spočívá na prsou Boha Otce. Na balustrádě…