Fialové opojení – Bezděkov u Úsova Úsovská vrchovina (můžeme se setkat i s označením pahorkatina) se zřejmě nikdy nestane oblastí zasaženou masivní turistikou. Nicméně podle názvu je minimálně jedno místo turistikou zasažené. Tím je samozřejmě městečko Úsov, známé zejména svým zámkohradem s expozicí Loveckolesnického muzea nebo židovskými památkami. Úsov tedy leží spíš jen na okraji vrchoviny. Dalším už tedy takřka v centru dění je skalnatý vrch Bradlo. Moravský Blaník je nejvyšší horou celého krajinného podcelku (Úsovsko řadíme do Hanušovické vrchoviny). Výška 600 m už přeci jen zaručuje jakoužeto konkurenci blízkým vyšším horám jesenickým (hlavně ta skála). O další pozoruhodná místa se tak zase musí postarat spíš lidský činitel. Už nějakou dobu zvelebují jihozápadní část vrchoviny majitelé a zaměstnanci Levandulového statku v Bezděkově (celkový název u Úsova). Hospodaří zde v mělkém údolíčku říčky, spíše potoka Rohelnice. Levanduli vysázeli kolem Bezděkova pod dohledem pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v… Úsovská vrchovina (můžeme se setkat i s označením pahorkatina) se zřejmě nikdy nestane oblastí zasaženou masivní turistikou. Nicméně podle názvu je minimálně jedno místo turistikou zasažené. Tím je samozřejmě městečko Úsov, známé zejména svým zámkohradem s expozicí Loveckolesnického muzea nebo židovskými památkami. Úsov tedy leží spíš jen na okraji vrchoviny. Dalším už tedy takřka v centru dění je skalnatý vrch Bradlo. Moravský Blaník je nejvyšší horou celého krajinného podcelku (Úsovsko řadíme do Hanušovické vrchoviny). Výška 600 m už přeci jen zaručuje jakoužeto konkurenci blízkým vyšším horám jesenickým (hlavně ta skála). O další pozoruhodná místa se tak zase musí postarat spíš lidský činitel. Už nějakou dobu zvelebují jihozápadní část vrchoviny majitelé a zaměstnanci Levandulového statku v Bezděkově (celkový název u Úsova). Hospodaří zde v mělkém údolíčku říčky, spíše potoka Rohelnice. Levanduli vysázeli kolem Bezděkova pod dohledem pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v…