Napajedelské kino   V ulici Na Kapli směřující od náměstí k řece Moravě narazíme na hezky upravené prostranství, jehož ozdobou je pěkná budova kina. Při pohledu z dálky se zdá, že se jedná o secesní stavení, ale když přijdeme blíž, zjistíme, že je to „jen“ další ukázka soc realizmu. Nutno ale uznat, že v tomto případě dost povedená. Stavbu realizoval Československý státní film roku 1955, a když ji o rok později městu jako hotovou slavnostně předal, nacházelo se v ní pro fandy „pohybujících se obrázků“ rovných 500 sedadel. Kino bylo velmi oblíbené, promítalo se v něm téměř denně a nabízelo bohatý program. My dříve narození ale víme, že se kromě filmů československých jednalo hlavně o snímky z produkce socialistických zemí, z těch západních jich bývalo poskrovnu. Kinosál býval plný až do konce šedesátých let, kdy zvítězilo televizní vysílání. Většina občanů pak raději zůstala sedět…   V ulici Na Kapli směřující od náměstí k řece Moravě narazíme na hezky upravené prostranství, jehož ozdobou je pěkná budova kina. Při pohledu z dálky se zdá, že se jedná o secesní stavení, ale když přijdeme blíž, zjistíme, že je to „jen“ další ukázka soc realizmu. Nutno ale uznat, že v tomto případě dost povedená. Stavbu realizoval Československý státní film roku 1955, a když ji o rok později městu jako hotovou slavnostně předal, nacházelo se v ní pro fandy „pohybujících se obrázků“ rovných 500 sedadel. Kino bylo velmi oblíbené, promítalo se v něm téměř denně a nabízelo bohatý program. My dříve narození ale víme, že se kromě filmů československých jednalo hlavně o snímky z produkce socialistických zemí, z těch západních jich bývalo poskrovnu. Kinosál býval plný až do konce šedesátých let, kdy zvítězilo televizní vysílání. Většina občanů pak raději zůstala sedět…