Frýdlant (v Čechách) – mariánský morový sloup Při severní straně frýdlantského kostela Nalezení sv. Kříže se tyčí mariánský sloup, který se pyšní mj. tím, že je největší památkou svého druhu na celém Frýdlantsku. Jedná se o barokní památku z roku 1723, která původně stávala u staré radnice na Horním náměstí (dnes náměstí T.G.M.) a byla vztyčena místní rodinou Stracke. Na svém současném stanovišti se tak tento pískovcový sloup poprvé objevil až v roce 1898. Jeho autorem je sochař Andreas Dubke, tedy Ondřej Doubek ze Zákup. Základnu sloupu tvoří dvoudílný podstavec s profilovanou římsou, na které stojí sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Anny a sv. Jáchyma. Na patku sloupu se sochou sv. Jana Nepomuckého pak dosedá vysoký dřík s korintskou hlavicí, na jehož vrcholu můžeme vidět sochu Immaculaty, tedy Neposkvrněné Panny Marie se zlacenou svatozáří. Přesto, že má P.M. pod nohama měsíc a stojí na zeměkouli, bývá občas prezentována také jako Panna Marie Nanebevzatá, tedy Assumpta. Mariánská socha je zde prostovlasá a zahalená do… Při severní straně frýdlantského kostela Nalezení sv. Kříže se tyčí mariánský sloup, který se pyšní mj. tím, že je největší památkou svého druhu na celém Frýdlantsku. Jedná se o barokní památku z roku 1723, která původně stávala u staré radnice na Horním náměstí (dnes náměstí T.G.M.) a byla vztyčena místní rodinou Stracke. Na svém současném stanovišti se tak tento pískovcový sloup poprvé objevil až v roce 1898. Jeho autorem je sochař Andreas Dubke, tedy Ondřej Doubek ze Zákup. Základnu sloupu tvoří dvoudílný podstavec s profilovanou římsou, na které stojí sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Anny a sv. Jáchyma. Na patku sloupu se sochou sv. Jana Nepomuckého pak dosedá vysoký dřík s korintskou hlavicí, na jehož vrcholu můžeme vidět sochu Immaculaty, tedy Neposkvrněné Panny Marie se zlacenou svatozáří. Přesto, že má P.M. pod nohama měsíc a stojí na zeměkouli, bývá občas prezentována také jako Panna Marie Nanebevzatá, tedy Assumpta. Mariánská socha je zde prostovlasá a zahalená do…