Severozápadní Sudetské mezihoří Severozápadní Sudetské mezihoří Královec – Chelmsko Slaskie – Horní Adršpach – Janovice u Trutnova – Radvanice – Malé Svatoňovice                 Výchozím bodem cesty je Královec, obec při státní hranici v Libavském sedle (podle města Libava/Lubawka v Polsku), který je dostupný z Trutnova buď autobusem, nebo v létě o víkendech i vlakem. Libavské sedlo (nebo také Královecký průsmyk) je plochá sníženina na rozvodí mezi Severním a Baltským mořem 4 km východně od města Žacléř ve výšce 530 m, kterým prochází silnice a železnice do Polska, jehož důležitost v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice v budoucnu výrazně stoupne. Samotný průsmyk leží ještě na české straně, hranice prochází asi 2 km severně.                 Od značně zdevastovaného nádraží vede modře značená cesta nejprve po silničce, spojující obec s blízkým lomem na okraji Vraních hor. Vraní hory ohraničují na východní straně výrazně Libavské sedlo, neboť tvoří hradbu vystupující svými západními… Severozápadní Sudetské mezihoří Královec – Chelmsko Slaskie – Horní Adršpach – Janovice u Trutnova – Radvanice – Malé Svatoňovice                 Výchozím bodem cesty je Královec, obec při státní hranici v Libavském sedle (podle města Libava/Lubawka v Polsku), který je dostupný z Trutnova buď autobusem, nebo v létě o víkendech i vlakem. Libavské sedlo (nebo také Královecký průsmyk) je plochá sníženina na rozvodí mezi Severním a Baltským mořem 4 km východně od města Žacléř ve výšce 530 m, kterým prochází silnice a železnice do Polska, jehož důležitost v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice v budoucnu výrazně stoupne. Samotný průsmyk leží ještě na české straně, hranice prochází asi 2 km severně.                 Od značně zdevastovaného nádraží vede modře značená cesta nejprve po silničce, spojující obec s blízkým lomem na okraji Vraních hor. Vraní hory ohraničují na východní straně výrazně Libavské sedlo, neboť tvoří hradbu vystupující svými západními…