Hugova huť   Naučná stezka nás údolím Jedovnického potoka od rybníka Dýmáku po slabém kilometru chůze přivede k areálu bývalé pily a zajímavé technické památce. Ta vysoká kamenná zeď s tajemným otvorem, stojící hned u stezky, je totiž posledním pozůstatkem staré huti. K jejímu vzniku došlo díky ohromné vichřici, která se roku 1739 prohnala krajinou Krasu a po níž zůstalo v polomech ohromné množství dřeva. To pak, aby se zpracovalo, zároveň posloužilo jako levné palivo pro funkci Hugovy hutě, která zde byla hrabětem Antonínem Salmem založena o sedm let později. Součástí hutě byla slévárna a dvě kuplovny, což byly šachtovité válcové věže, v nichž se přetavovalo surové železo na litinu. Odpad (struska) byl na haldu vyvážen do blízkého žlíbku u Rudického propadání a dodnes je tohle místo nazýváno „Ve Struskách.“ V době své největší slávy - roku 1812, se u Rudic pro potřeby pecí…   Naučná stezka nás údolím Jedovnického potoka od rybníka Dýmáku po slabém kilometru chůze přivede k areálu bývalé pily a zajímavé technické památce. Ta vysoká kamenná zeď s tajemným otvorem, stojící hned u stezky, je totiž posledním pozůstatkem staré huti. K jejímu vzniku došlo díky ohromné vichřici, která se roku 1739 prohnala krajinou Krasu a po níž zůstalo v polomech ohromné množství dřeva. To pak, aby se zpracovalo, zároveň posloužilo jako levné palivo pro funkci Hugovy hutě, která zde byla hrabětem Antonínem Salmem založena o sedm let později. Součástí hutě byla slévárna a dvě kuplovny, což byly šachtovité válcové věže, v nichž se přetavovalo surové železo na litinu. Odpad (struska) byl na haldu vyvážen do blízkého žlíbku u Rudického propadání a dodnes je tohle místo nazýváno „Ve Struskách.“ V době své největší slávy - roku 1812, se u Rudic pro potřeby pecí…