Zřícenina hradu Talmberk. Cesta údolím Úžického potoka ze Sázavy do vísky Talmberk je svým způsobem romantická. Projíždí se z větší části lesem, silnička je poměrně úzká a o zatáčky není nouze. Samotná ves je rozprostřená jak v údolí, tak i v dosti prudkém svahu. Nad tím vším se vypíná zřícenina hradu. Je vhodné podívat se i do minulosti tohoto sídla. K jeho výstavbě došlo někdy ve 14. století. Nechal jej postavit příslušník rodu Kouniců, Albrecht. V držení tohoto rodu byl hrad až do 2. poloviny 15. století. Od roku 1473 byl jeho majitelem Bedřich Ojíř z Očedělic. Toho po deseti letech vystřídal opět Bedřich a to byl pán ze Šumburka a Talmberka. O padesát let nato, v roce 1533, byl již hrad popisován jako pustý. V roce 1958 byl prohlášen za kulturní památku. Hrad měl předhradí, z něhož zůstaly jen nepatrné zbytky hradeb. Mezi vlastním hradem a předhradím byly příkopy. Následovala hradba s baštou a válcová věž. Hrad měl čtvercový půdorys a nebyl příliš velký. Místo pro stavbu na vysoké… Cesta údolím Úžického potoka ze Sázavy do vísky Talmberk je svým způsobem romantická. Projíždí se z větší části lesem, silnička je poměrně úzká a o zatáčky není nouze. Samotná ves je rozprostřená jak v údolí, tak i v dosti prudkém svahu. Nad tím vším se vypíná zřícenina hradu. Je vhodné podívat se i do minulosti tohoto sídla. K jeho výstavbě došlo někdy ve 14. století. Nechal jej postavit příslušník rodu Kouniců, Albrecht. V držení tohoto rodu byl hrad až do 2. poloviny 15. století. Od roku 1473 byl jeho majitelem Bedřich Ojíř z Očedělic. Toho po deseti letech vystřídal opět Bedřich a to byl pán ze Šumburka a Talmberka. O padesát let nato, v roce 1533, byl již hrad popisován jako pustý. V roce 1958 byl prohlášen za kulturní památku. Hrad měl předhradí, z něhož zůstaly jen nepatrné zbytky hradeb. Mezi vlastním hradem a předhradím byly příkopy. Následovala hradba s baštou a válcová věž. Hrad měl čtvercový půdorys a nebyl příliš velký. Místo pro stavbu na vysoké…