Od nádrže Mojeny na tajemný Hrádek a Hrad   Na konci měsíčního marodění se zády se v rámci zdravotní vycházky rozhoduji pro další kratší výlet. V dnešním březnovém úterý totiž nejenže venku svítí sluníčko, ale obloha je pokryta nesmírně fotogenickými mraky, vzdálené modré obzory ztratily obvyklý opar a jsou vidět i bez brýlí... a co si budem říkat, po dlouhém „zimním“ období bez pořádného výšlapu už se mnou šijí všichni čerti! Podnikl jsem sice nedávno procházku od Lesního hřbitova dolů do Zlína, jenže to bylo z kopce. Dnes to pro změnu zkusím naopak – z nížiny do kopčisek, alespoň otestuji, jak se s tím mé zhuntované tělo popere. Výpravu směřuji do míst, která už částečně znám (ale dlouho jsem tam nebyl) a k tomu přidávám notný kus neznáma (to aby byla plně ukojena i zvědavá dušička) – ano, dnes se mi stane startovním bodem i cílem obec Přílepy! Tahle dědina se rozkládá…   Na konci měsíčního marodění se zády se v rámci zdravotní vycházky rozhoduji pro další kratší výlet. V dnešním březnovém úterý totiž nejenže venku svítí sluníčko, ale obloha je pokryta nesmírně fotogenickými mraky, vzdálené modré obzory ztratily obvyklý opar a jsou vidět i bez brýlí... a co si budem říkat, po dlouhém „zimním“ období bez pořádného výšlapu už se mnou šijí všichni čerti! Podnikl jsem sice nedávno procházku od Lesního hřbitova dolů do Zlína, jenže to bylo z kopce. Dnes to pro změnu zkusím naopak – z nížiny do kopčisek, alespoň otestuji, jak se s tím mé zhuntované tělo popere. Výpravu směřuji do míst, která už částečně znám (ale dlouho jsem tam nebyl) a k tomu přidávám notný kus neznáma (to aby byla plně ukojena i zvědavá dušička) – ano, dnes se mi stane startovním bodem i cílem obec Přílepy! Tahle dědina se rozkládá…