Dolní Údolí Podle sjezdovky Podle sjezdovky Zelená cyklo Asi 150 m po cykotrase Asi 150 m po cykotrase Zelená pěší vzhůru Po pěší zelené Po pěší zelené Štola Melchior Souběh červené a zelené TZ Souběh červené a zelené TZ Táborské skály Skalní útvary s vyhlídkou Skalní útvary s vyhlídkou Olověná štola Křižovatka s místní červenou TZ Křižovatka s místní červenou TZ Hřeben Křížení značených trasa naučné stezky Křížení značených trasa naučné stezky Příčný vrch Nejvyšší vrchol Zlatohorské vrchoviny Nejvyšší vrchol Zlatohorské vrchoviny Hornické skály Vyhlídky na skalních blocích Vyhlídky na skalních blocích Heřmanovice hřeben Pokračujeme po žluté Pokračujeme po žluté Lesní cesta k Panně Pomocné Po asfaltce ke kostelu Po asfaltce ke kostelu Panna Marie Pomocná Poutní místo Poutní místo Měděná štola Pokračujeme po místní červené a pak po silnici Pokračujeme po místní červené a pak po silnici Zlaté Hory bus Autobusové nádraží Autobusové nádraží Dolní Údolí – Zlaté Hory – přes skaliska, Příčný vrch a Pomocnou Marii Zlatohorsko je po zásluze přitažlivou turistickou lokalitou. Jednoduché konstatování vychází ze dvou skutečností. Tou asi známější je ukryt v názvu města, bývalého Edelstadtu. Zlato vždy přitahovalo lidskou pozornost, ať v kráse blyštivého kovu nebo v možnosti rychlého zbohatnutí. Dnešní prezentace zlatokopecké minulosti je podávána značně romanticky, ale v době těžby zlaté rudy (i jiných kovů) to nikdy nebyla žádná idyla. Ač tedy prospektorství kolem Zlatých Hor již ustalo, na jeho pozůstatky narazíme více než často. Tím druhým důvodem k návštěvě Zlatohorska je pak samotná příroda, která ale samozřejmě umožnila svou geologii vznik prvního lákadla. Samotné Zlaté Hory se totiž rozkládají na severním úpatí horopisného celku Zlatohorská vrchovina. Tak říkajíc jde o samostatný celek, ale všeobecně ji řadíme do celkové oblasti Jeseníků (původně se říkalo Východní Sudety, ale to už se moc nenosí). Rudné dolování se kolem Zlatých Hor rozvíjelo někdy od 13. století, spekuluje se ale, že… Zlatohorsko je po zásluze přitažlivou turistickou lokalitou. Jednoduché konstatování vychází ze dvou skutečností. Tou asi známější je ukryt v názvu města, bývalého Edelstadtu. Zlato vždy přitahovalo lidskou pozornost, ať v kráse blyštivého kovu nebo v možnosti rychlého zbohatnutí. Dnešní prezentace zlatokopecké minulosti je podávána značně romanticky, ale v době těžby zlaté rudy (i jiných kovů) to nikdy nebyla žádná idyla. Ač tedy prospektorství kolem Zlatých Hor již ustalo, na jeho pozůstatky narazíme více než často. Tím druhým důvodem k návštěvě Zlatohorska je pak samotná příroda, která ale samozřejmě umožnila svou geologii vznik prvního lákadla. Samotné Zlaté Hory se totiž rozkládají na severním úpatí horopisného celku Zlatohorská vrchovina. Tak říkajíc jde o samostatný celek, ale všeobecně ji řadíme do celkové oblasti Jeseníků (původně se říkalo Východní Sudety, ale to už se moc nenosí). Rudné dolování se kolem Zlatých Hor rozvíjelo někdy od 13. století, spekuluje se ale, že… 511.5 512.8 531.1 560.9 596.3 629.7 648.3 667.9 686.7 692.3 692.3 704.3 720.8 735.8 752.7 779.3 791.9 809 822.7 826 824.8 807.4 807.4 843.7 877.2 897.8 911.9 921.6 923.7 928.6 936 952.5 955 955.6 956.8 959.5 963.6 968 968.7 972.7 970.7 944.8 934.1 925.8 913.9 906.6 898.6 898.6 903.3 901 891.4 888.4 886.2 878 873 865.7 843.6 834.8 826 802.9 791.6 777.5 759.4 745 731.9 721.6 721.6 717.2 717.9 720.2 713.8 707.7 694.9 683.4 688 698.6 702.8 713.9 710.7 712.3 711.8 704.1 708 714.4 723.2 729 727.9 731.8 737.3 735.3 730.1 729.5 720.7 711.3 707.6 690.2 677.5 659.3 658.8 649.3 649.7 644.7 630.8 618 603.5 566.7 542 526.6 507 502.8 493.9 490.5 490.5 470.6 466.1 459.5 454.9 451.2 440.6 434.7 428.4 423.3 420.3 424.4 431.9 427.9 413.6