České Petrovice – sv. Anna Samotřetí V Českých Petrovicích můžeme objevit dvojici typově podobných sousoší či sloupů, spíše kamenných stél. Paradoxně starší není zahrnuto v seznamu památek, mladší ano. Tím mladším je sousoší Svaté Rodiny, které objevíme v horní části obce směrem k Adamu. Starší památku objevíme blíže ke kostelu v dolní části obce. Nedávno opravená památka nese letopočet 1744. Výjev zobrazený na vrcholu sloupu by se nejspíš dal nazvat Sv. Anna Samotřetí. Jde o zobrazení malého Ježíše v královském rouchu, po stranách stojí jeho matka Panna Marie, s knihou v ruce jeho babička sv. Anna (s knihou). Do křesťanské mytologie byla sv. Anna poprvé zahrnuta cca v 6. století ve Východořímské (Byzantské) říši. Již ve 4. století a později v 15. století se vedly diskuse, že početí u sv. Anny bylo stejně zázračně panenské jako u její dcery Panny Marie (myšlenka byla definitivně zamítnuta roku 1677). Sv. Anna se měla dožít vysokého věku, je ochránkyní matek a manželství. Na svátek sv. Anny se traduje počátek… V Českých Petrovicích můžeme objevit dvojici typově podobných sousoší či sloupů, spíše kamenných stél. Paradoxně starší není zahrnuto v seznamu památek, mladší ano. Tím mladším je sousoší Svaté Rodiny, které objevíme v horní části obce směrem k Adamu. Starší památku objevíme blíže ke kostelu v dolní části obce. Nedávno opravená památka nese letopočet 1744. Výjev zobrazený na vrcholu sloupu by se nejspíš dal nazvat Sv. Anna Samotřetí. Jde o zobrazení malého Ježíše v královském rouchu, po stranách stojí jeho matka Panna Marie, s knihou v ruce jeho babička sv. Anna (s knihou). Do křesťanské mytologie byla sv. Anna poprvé zahrnuta cca v 6. století ve Východořímské (Byzantské) říši. Již ve 4. století a později v 15. století se vedly diskuse, že početí u sv. Anny bylo stejně zázračně panenské jako u její dcery Panny Marie (myšlenka byla definitivně zamítnuta roku 1677). Sv. Anna se měla dožít vysokého věku, je ochránkyní matek a manželství. Na svátek sv. Anny se traduje počátek…