Boží Dar (1028 m) Boží Dar je naše nejvýše položené město, které leží na hranici s Německem. Území současného města patřilo od r. 1424 českým pánům z Tetova. Po smrti posledního pána tohoto rodu připadlo území Jiřímu z Poděbrad, který ho dal jako svatební dar své dceři Zdence, manželce saského kurfiřta. Tím se tato oblast stala součástí saského panství Schwarzenberg. Obec byla založena r. 1517, kdy se zde začalo s těžbou stříbra a cínu, i když v jiných pramenech je psán r. 1528. V pol. 16. století byla objevena dokonce i zlatá žíla. Těžba zlata zde trvala však jen 40 let. Zpočátku se dolovalo jen na povrchu, až později se začaly razit štoly a budovat šachty. Věčně trvající spory o hraniční území byly definitivně vyřešeny tzv. schneebergskou dohodou z 26. října 1556, na jejímž základě byly přesně vymezeny hranice obou zemí a v létě 1558 vyznačeny hraničními kameny. R. 1580 král Rudolf II. povýšil Boží Dar na královské horní město. Těžební činnost začala už koncem 16. století klesat, v malém množství se zde cín těžil… Boží Dar je naše nejvýše položené město, které leží na hranici s Německem. Území současného města patřilo od r. 1424 českým pánům z Tetova. Po smrti posledního pána tohoto rodu připadlo území Jiřímu z Poděbrad, který ho dal jako svatební dar své dceři Zdence, manželce saského kurfiřta. Tím se tato oblast stala součástí saského panství Schwarzenberg. Obec byla založena r. 1517, kdy se zde začalo s těžbou stříbra a cínu, i když v jiných pramenech je psán r. 1528. V pol. 16. století byla objevena dokonce i zlatá žíla. Těžba zlata zde trvala však jen 40 let. Zpočátku se dolovalo jen na povrchu, až později se začaly razit štoly a budovat šachty. Věčně trvající spory o hraniční území byly definitivně vyřešeny tzv. schneebergskou dohodou z 26. října 1556, na jejímž základě byly přesně vymezeny hranice obou zemí a v létě 1558 vyznačeny hraničními kameny. R. 1580 král Rudolf II. povýšil Boží Dar na královské horní město. Těžební činnost začala už koncem 16. století klesat, v malém množství se zde cín těžil… Pod silnicí Prošli jsme pod hlavní silnicí a po cestě, která vede po sjezdovce, jsme šlapali pěkně vzhůru. Samozřejmě jsme se nezapomněli pěkně rozhlížet – zpátky na Boží Dar, ale i vzhůru na Klínovec. Výhledy za to stojí. Cesta je dobře značená, zabloudit se snad nedá. Prošli jsme pod hlavní silnicí a po cestě, která vede po sjezdovce, jsme šlapali pěkně vzhůru. Samozřejmě jsme se nezapomněli pěkně rozhlížet – zpátky na Boží Dar, ale i vzhůru na Klínovec. Výhledy za to stojí. Cesta je dobře značená, zabloudit se snad nedá. Klínovec rozcestí Červená značka nás na chvilku zavedla na silnici, která vede na Klínovec, po které vede i cyklotrasa. Tady se jeden nesmí nechat zmást. Sice by se po silnic nahoru také dostal, ale hezčí je značená cesta, která po chvíli u přístřešku odbočuje vlevo. Červená značka nás na chvilku zavedla na silnici, která vede na Klínovec, po které vede i cyklotrasa. Tady se jeden nesmí nechat zmást. Sice by se po silnic nahoru také dostal, ale hezčí je značená cesta, která po chvíli u přístřešku odbočuje vlevo. Občerstvení Vyhlídka Klínovec Kdo pečlivě sledoval červenou turistickou trasu, zahlédne vlevo – jen kousek od značky menší občerstvení s krásným výhledem. Bylo pondělí v polovině května, bylo pro nás tedy překvapením, že bylo otevřeno. Sice možná jen proto, že majitel tam po zimě dělal nějaké opravy, ale měl naraženo a nebyl pro něj problém nám jít pivo natočit. Přes sjezdovku se otevíraly nádherné pohledy na německou stranu s rozhlednou Fichtelberg. Na vrchol to bylo už jen kousek do kopce. Kdo pečlivě sledoval červenou turistickou trasu, zahlédne vlevo – jen kousek od značky menší občerstvení s krásným výhledem. Bylo pondělí v polovině května, bylo pro nás tedy překvapením, že bylo otevřeno. Sice možná jen proto, že majitel tam po zimě dělal nějaké opravy, ale měl naraženo a nebyl pro něj problém nám jít pivo natočit. Přes sjezdovku se otevíraly nádherné pohledy na německou stranu s rozhlednou Fichtelberg. Na vrchol to bylo už jen kousek do kopce. Klínovec (1244 m) Klínovec je nejvyšší hora Krušných hor. Nějak jsme za samozřejmost považovali, že budou opraveny i okolní budovy. Samozřejmě pamatuji, jak to tam dřív žilo. Byli jsme však trochu zklamaní. Ostatní budovy jsou asi ponechány svému osudu. Zmínka o vrcholu je již ze 16. století v souvislosti s katastrofou – lavina tehdy zničila lesy a poškodila i několik domů. Zemřelo i několik lidí. R. 1817 na vrcholu postavilo město Jáchymov jednoduchou vyhlídkovou dřevěnou pyramidu, kterou r. 1838 nahradila otevřená vyhlídková besídka. Sem v kočárech taženými koňmi přijížděli i lázeňští hosté z Karlových Varů. R. 1868 však shořela. Dne 30. května 1880 byl ustaven Krušnohorský spolek, který chtěl rozhlednu na vrcholu obnovit. Než sehnali potřebné množství financi, postavili během týdne na vrcholu jednoduchou dřevěnou konstrukci. Pak následovala stavba současné kamenné osmiboké vyhlídkové věže, která byla slavnostně otevřena 3. srpna 1884. Je 14 metrů vysoká a na zastřešenou a prosklenou vyhlídkovou plošinu ve výši… Klínovec je nejvyšší hora Krušných hor. Nějak jsme za samozřejmost považovali, že budou opraveny i okolní budovy. Samozřejmě pamatuji, jak to tam dřív žilo. Byli jsme však trochu zklamaní. Ostatní budovy jsou asi ponechány svému osudu. Zmínka o vrcholu je již ze 16. století v souvislosti s katastrofou – lavina tehdy zničila lesy a poškodila i několik domů. Zemřelo i několik lidí. R. 1817 na vrcholu postavilo město Jáchymov jednoduchou vyhlídkovou dřevěnou pyramidu, kterou r. 1838 nahradila otevřená vyhlídková besídka. Sem v kočárech taženými koňmi přijížděli i lázeňští hosté z Karlových Varů. R. 1868 však shořela. Dne 30. května 1880 byl ustaven Krušnohorský spolek, který chtěl rozhlednu na vrcholu obnovit. Než sehnali potřebné množství financi, postavili během týdne na vrcholu jednoduchou dřevěnou konstrukci. Pak následovala stavba současné kamenné osmiboké vyhlídkové věže, která byla slavnostně otevřena 3. srpna 1884. Je 14 metrů vysoká a na zastřešenou a prosklenou vyhlídkovou plošinu ve výši… Rozcestí Loučná – hájovna Tady je parkoviště a občerstvení (ale asi otevřené jen v sezóně). Je zde i zastávka autobusu. Odtud pokračujeme po žluté turistické trase, kousek po hlavní silnici, ale za chvilku odbočujeme vlevo po okresní silnici. Tady je parkoviště a občerstvení (ale asi otevřené jen v sezóně). Je zde i zastávka autobusu. Odtud pokračujeme po žluté turistické trase, kousek po hlavní silnici, ale za chvilku odbočujeme vlevo po okresní silnici. Loučná pod Klínovcem – CZ/D Toto město leží v blízkosti hranice, kterou zde tvoří řeka Polava. První písemná zmínka je z r. 1431, i když obec byla založena pravděpodobně již ve 14. století. Po husitských válkách byla uváděna jako pustá. K rozvoji došlo začátkem 16. století s rozvojem hornictví. Žlutá značka nás dovedla až sem k potoku, dál se musíme orientovat sami. Vlevo po hlavní silnici jít nechceme, tak procházíme městem a snažíme se držet směr na západ. Toto město leží v blízkosti hranice, kterou zde tvoří řeka Polava. První písemná zmínka je z r. 1431, i když obec byla založena pravděpodobně již ve 14. století. Po husitských válkách byla uváděna jako pustá. K rozvoji došlo začátkem 16. století s rozvojem hornictví. Žlutá značka nás dovedla až sem k potoku, dál se musíme orientovat sami. Vlevo po hlavní silnici jít nechceme, tak procházíme městem a snažíme se držet směr na západ. Oberwiesenthal – kostel Martin Luther Kirche Naši pozornost samozřejmě upoutal novogotický kostel v Saských Krušných horách. První kostel, tehdy roubený, zde byl postaven v 16. století. Rychle chátral, ale také přestal svoji kapacitou stačit. R. 1665-1669 byl proto postaven větší kamenný kostel. R. 1862 vyhořel, na jeho základech byl proto v letech 1863 – 1866 postaven nový, ten současný. Snažíme se držet směr na západ, problém to není. Toto lázeňské městečko není veliké. Vlevo je hlavní silnice a potok, vpravo se zvedají kopce. Naši pozornost samozřejmě upoutal novogotický kostel v Saských Krušných horách. První kostel, tehdy roubený, zde byl postaven v 16. století. Rychle chátral, ale také přestal svoji kapacitou stačit. R. 1665-1669 byl proto postaven větší kamenný kostel. R. 1862 vyhořel, na jeho základech byl proto v letech 1863 – 1866 postaven nový, ten současný. Snažíme se držet směr na západ, problém to není. Toto lázeňské městečko není veliké. Vlevo je hlavní silnice a potok, vpravo se zvedají kopce. Oberwiesenthal - parkoviště Hotelparkplatz Hotel am Fichtelberg Dostat se na toto parkoviště problém nebyl. Podle mapy jsme věděli, že tady začíná cyklostezka, po které jsme chtěli pokračovat. Tady jsme chvilku váhali. Chce to jen opatrně přejít hlavní silnici v nepřehledné zatáčce. Cyklostezka vede v oblouku mezi silnicí a pokračuje ve svahu nad řekou. Je to příjemná a pohodlná cesta. Dostat se na toto parkoviště problém nebyl. Podle mapy jsme věděli, že tady začíná cyklostezka, po které jsme chtěli pokračovat. Tady jsme chvilku váhali. Chce to jen opatrně přejít hlavní silnici v nepřehledné zatáčce. Cyklostezka vede v oblouku mezi silnicí a pokračuje ve svahu nad řekou. Je to příjemná a pohodlná cesta. Hlavní silnice - Boží Dar – CZ/D Po cyklostezce jsme došli na hlavní silnici. Jen kousek vlevo je hranice a bývalé budovy hraničního přechodu, okolo kterých přecházíme do naší republiky. Tady jsem si vzpomněla, jak nás zde celně odbavovali, když jsme před mnoha lety tehdy s malými dětmi přecházeli pěšky podívat se do Oberwiesenthalu. Hned za celnicí odbočuje žlutá turistická trasa vpravo. Ta nás dovede do místa, odkud jsme na výlet vycházeli. Po cyklostezce jsme došli na hlavní silnici. Jen kousek vlevo je hranice a bývalé budovy hraničního přechodu, okolo kterých přecházíme do naší republiky. Tady jsem si vzpomněla, jak nás zde celně odbavovali, když jsme před mnoha lety tehdy s malými dětmi přecházeli pěšky podívat se do Oberwiesenthalu. Hned za celnicí odbočuje žlutá turistická trasa vpravo. Ta nás dovede do místa, odkud jsme na výlet vycházeli. Boží Dar – kostel sv. Anny Jsme v cíli našeho výletu - u nejvýše položeného kostela v Krušných horách. Zhruba v 30. letech 16. století zde byl postaven raně renesanční dřevěný kostelík. Drsné kutnohorské počasí mu nesvědčilo, rychle chátral. Proto byl r. 1593 nahrazen kamenným pozdně renesančním kostelem. V letech 1605 - 1607 byla přistavěna zvonice. Bohužel vše v polovině 18. století vyhořelo. Současný pozdně barokní kostel byl postaven r. 1771. Nechybělo moc a kostel byl zbourán. Na konci 60. let 20. století byl jeho stav tak špatný, že byl pro veřejnost uzavřen. Proti demolici se postavilo místní obyvatelstvo. Až r. 2016 vypsalo město na jeho záchranu veřejnou sbírku. V r. 2017 jsme se do kostela ještě nedostali. Bohužel nevíme, jak to vypadá letos. Jsme v cíli našeho výletu - u nejvýše položeného kostela v Krušných horách. Zhruba v 30. letech 16. století zde byl postaven raně renesanční dřevěný kostelík. Drsné kutnohorské počasí mu nesvědčilo, rychle chátral. Proto byl r. 1593 nahrazen kamenným pozdně renesančním kostelem. V letech 1605 - 1607 byla přistavěna zvonice. Bohužel vše v polovině 18. století vyhořelo. Současný pozdně barokní kostel byl postaven r. 1771. Nechybělo moc a kostel byl zbourán. Na konci 60. let 20. století byl jeho stav tak špatný, že byl pro veřejnost uzavřen. Proti demolici se postavilo místní obyvatelstvo. Až r. 2016 vypsalo město na jeho záchranu veřejnou sbírku. V r. 2017 jsme se do kostela ještě nedostali. Bohužel nevíme, jak to vypadá letos. Boží Dar – Klínovec – Loučná pod Klínovcem - Oberwiesenthal – Boží Dar Přesně před dvěma lety, v květnu 2017 jsme si na pár dnů zajistili ubytování na Božím Daru. Mimo jiné jsme se těšili i na to, že se zajdeme podívat na Klínovec, kde opravili a znovu otevřeli starou kamennou rozhlednu. Abychom se trochu prošli, udělali jsme si česko – německý okruh cca 13 km dlouhý s převýšením cca 450 metrů, který vede převážně po značené turistické trase a cyklotrase. Přesně před dvěma lety, v květnu 2017 jsme si na pár dnů zajistili ubytování na Božím Daru. Mimo jiné jsme se těšili i na to, že se zajdeme podívat na Klínovec, kde opravili a znovu otevřeli starou kamennou rozhlednu. Abychom se trochu prošli, udělali jsme si česko – německý okruh cca 13 km dlouhý s převýšením cca 450 metrů, který vede převážně po značené turistické trase a cyklotrase. 1024.4 1027.8 1037.7 1043.7 1049 1101.6 1112.1 1123.7 1119.5 1128.1 1135.2 1176.3 1178.6 1180.5 1223.9 1230.8 1239.6 1241.7 1242.2 1243.7 1243.7 1244.1 1243 1243 1242.5 1242.5 1239.1 1221.1 1199.3 1176.8 1131.9 1107.6 1089.5 1076.8 1029.3 1019.1 1004.5 998.7 998.7 993.8 981.2 977.2 948 938 929.9 921.3 902.1 885.5 876.1 861.8 859.2 867.9 877.6 883.9 903.6 919.9 926.4 930.1 935.2 961.7 973.7 973.7 965.8 975.9 981 988.7 991.3 1007.4 1031.4 1053.3 1057.1 1082.1 1081.4 1078 1076.7 1059.5 1043.9 1033.1 1026.7 1018.5