Košutka – konečná stanice tramvaje č. 4 Všichni Plzeňáci určitě Košutku znají. Jen málo jich však asi ví, že nejstarší budovou zde byl statek, jehož zbytky stále stojí v ulici Pod Sylvánem v místech, kde se spojuje Kotíkovská ulice (původně hlavní cesta do Karlových Varů) s Karlovarskou. Byl založen po r 1839 plzeňským měšťanem a sládkem Martinem Kestřánkem – zaplatil za něj bankovkami, které v Uhrách vydal Lajos Kossuth, tedy tzv. košutovkami. Z konečné pokračujeme po žluté (také zelené) turistické trase, zpočátku po asfaltce. Tu však v lese opouštíme a odbočujeme lesní pěšinou vlevo. Kdo odbočku přehlédne, nevadí. Na konci lesa odbočí vlevo po silnici a za chvilku vidí vlevo prudce klesající cyklostezku. Všichni Plzeňáci určitě Košutku znají. Jen málo jich však asi ví, že nejstarší budovou zde byl statek, jehož zbytky stále stojí v ulici Pod Sylvánem v místech, kde se spojuje Kotíkovská ulice (původně hlavní cesta do Karlových Varů) s Karlovarskou. Byl založen po r 1839 plzeňským měšťanem a sládkem Martinem Kestřánkem – zaplatil za něj bankovkami, které v Uhrách vydal Lajos Kossuth, tedy tzv. košutovkami. Z konečné pokračujeme po žluté (také zelené) turistické trase, zpočátku po asfaltce. Tu však v lese opouštíme a odbočujeme lesní pěšinou vlevo. Kdo odbočku přehlédne, nevadí. Na konci lesa odbočí vlevo po silnici a za chvilku vidí vlevo prudce klesající cyklostezku. Šídlovák – hráz rybníka Tento rybník je jeden z deseti rybníků, které byly založeny na Boleveckém potoce a jeho malých přítocích. První z rybníků – Velký Bolevecký byl založen již 20. března 1461 a do konce století vzniklo dalších 11 rybníků. Čtyři zanikly, ale na přelomu 17. a 18. století vznikly další tři. Tato soustava je starší než známé Třeboňské rybníky. Šídlovák v době svého vzniku byl používán jako třecí a komorový rybník, v současnosti se využívá především k rekreaci. Na břehu v blízkosti konečně tramvaje je ranč Šídlovák, kde je možno se i občerstvit. Zde se v létě konají i různé kulturní akce. Na opačném břehu kousek od hráze bývá v sezóně možnost dalšího občerstvení. Tam je i písečná pláž. Koupat se však nechá na obou stranách rybníka. Dno je písčité. Přejdeme po hrázi, ale neodbočujeme. Pokračujeme stále rovně širokou lesní cestou po cyklostezce. Je však možno pokračovat delší cestou po značené cestě, po které vede NS Sigmondova stezka, která obchází Kamenný rybník a s naší trasou se téměř sejde u kolomazné… Tento rybník je jeden z deseti rybníků, které byly založeny na Boleveckém potoce a jeho malých přítocích. První z rybníků – Velký Bolevecký byl založen již 20. března 1461 a do konce století vzniklo dalších 11 rybníků. Čtyři zanikly, ale na přelomu 17. a 18. století vznikly další tři. Tato soustava je starší než známé Třeboňské rybníky. Šídlovák v době svého vzniku byl používán jako třecí a komorový rybník, v současnosti se využívá především k rekreaci. Na břehu v blízkosti konečně tramvaje je ranč Šídlovák, kde je možno se i občerstvit. Zde se v létě konají i různé kulturní akce. Na opačném břehu kousek od hráze bývá v sezóně možnost dalšího občerstvení. Tam je i písečná pláž. Koupat se však nechá na obou stranách rybníka. Dno je písčité. Přejdeme po hrázi, ale neodbočujeme. Pokračujeme stále rovně širokou lesní cestou po cyklostezce. Je však možno pokračovat delší cestou po značené cestě, po které vede NS Sigmondova stezka, která obchází Kamenný rybník a s naší trasou se téměř sejde u kolomazné… Odbočka ke kolomazné peci Naši téměř rovnou cestu pod kopečkem křižuje zelená značka. Po té je možno kousek odbočit vpravo. Zdejší kolomazná pec je unikátní technickou památkou, která byla postavena přibližně v polovině 18. století. Je to jedna z nejzachovalejších takových pecí ve střední Evropě. Zde se vyráběl dehet (konzervační a impregnační prostředek) a z něj následně kolomaz (univerzální mazadlo, které se využívalo až do 19. století). Od pece se nechá pokračovat ještě kus dál po Sigmondově stezce nebo se vrátit na cyklotrasu a pokračovat stále rovně. Naši téměř rovnou cestu pod kopečkem křižuje zelená značka. Po té je možno kousek odbočit vpravo. Zdejší kolomazná pec je unikátní technickou památkou, která byla postavena přibližně v polovině 18. století. Je to jedna z nejzachovalejších takových pecí ve střední Evropě. Zde se vyráběl dehet (konzervační a impregnační prostředek) a z něj následně kolomaz (univerzální mazadlo, které se využívalo až do 19. století). Od pece se nechá pokračovat ještě kus dál po Sigmondově stezce nebo se vrátit na cyklotrasu a pokračovat stále rovně. Na Sigmondově stezce Naše cyklostezka odbočuje vlevo. Cestu nám kříží NS Sigmundova stezka a žlutá. My jdeme v přímém směru dál po neznačené cestě. Naše cyklostezka odbočuje vlevo. Cestu nám kříží NS Sigmundova stezka a žlutá. My jdeme v přímém směru dál po neznačené cestě. Křižovatka se žlutou Cestu nám opět křižuje žlutá turistická trasa. Nesmíme se nechat žlutou mást, je jich tu několik, sami se v nich dobře neorientujeme. Pokračujeme stále rovně po užší pěšině, přejdeme přes cyklostezku a naše pěšina se stočí na širší cestu, po které se vydáme vlevo. Takže držíme prakticky stále stejný směr. Cestu nám opět křižuje žlutá turistická trasa. Nesmíme se nechat žlutou mást, je jich tu několik, sami se v nich dobře neorientujeme. Pokračujeme stále rovně po užší pěšině, přejdeme přes cyklostezku a naše pěšina se stočí na širší cestu, po které se vydáme vlevo. Takže držíme prakticky stále stejný směr. Rozcestí s modrou Od křižovatky s hlavní cestou proti nám vede modrá značka, my po ní odbočujeme vpravo. Od křižovatky s hlavní cestou proti nám vede modrá značka, my po ní odbočujeme vpravo. Pod elektrickým vedením pod Orlíkem Modrá po chvíli odbočuje opět prudce vpravo. My jdeme kousek ještě rovně a dojdeme na širokou cestu, která vede pod elektrickým vedením. Po ní odbočíme vpravo do kopce. Modrá po chvíli odbočuje opět prudce vpravo. My jdeme kousek ještě rovně a dojdeme na širokou cestu, která vede pod elektrickým vedením. Po ní odbočíme vpravo do kopce. Orlík (400 m) Vrchol kopce je vidět jen kousek vpravo. Až při plánování této trasy jsme zjistili, že vlaková zastávka Plzeň – Orlík má svůj název právě podle tohoto kopce. Často se v tomto polesí touláme, ale až sem jsme nikdy nezašli. Zase jsme o něco chytřejší. Je tu hezky, jsou zde vidět skaliska. Přejdeme přes vrchol a po široké pěšině pod el. vedením pokračujeme z kopce. Vrchol kopce je vidět jen kousek vpravo. Až při plánování této trasy jsme zjistili, že vlaková zastávka Plzeň – Orlík má svůj název právě podle tohoto kopce. Často se v tomto polesí touláme, ale až sem jsme nikdy nezašli. Zase jsme o něco chytřejší. Je tu hezky, jsou zde vidět skaliska. Přejdeme přes vrchol a po široké pěšině pod el. vedením pokračujeme z kopce. Rozcestí Orlík Na rozcestí potkáme naši modrou značku, kterou jsme před kopcem opustili a pokračujeme po ní vlevo za hlavní silnicí, kterou podejdeme, odbočujeme po silnici vpravo okolo průmyslového areálu na rozcestí Orlík – Čepro před tratí. Na rozcestí potkáme naši modrou značku, kterou jsme před kopcem opustili a pokračujeme po ní vlevo za hlavní silnicí, kterou podejdeme, odbočujeme po silnici vpravo okolo průmyslového areálu na rozcestí Orlík – Čepro před tratí. Rozcestí Orlík – Čepro Zprava přichází žlutá turistická trasa a cyklotrasa od vlakové zastávky Plzeň – Orlík, po které sem dojdou ti, kteří u Šídlováku odbočili ke Kamennému rybníku a vydali se sem podle trati. Nebo kteří sem dorazili vlakem. Naše cesta pokračuje za tratí stále po modré kopečka. Zprava přichází žlutá turistická trasa a cyklotrasa od vlakové zastávky Plzeň – Orlík, po které sem dojdou ti, kteří u Šídlováku odbočili ke Kamennému rybníku a vydali se sem podle trati. Nebo kteří sem dorazili vlakem. Naše cesta pokračuje za tratí stále po modré kopečka. Rozcestí Senec Jsme v části obce Senec-Zruč. Po modré procházíme až téměř k hlavní Dolanské silnici. Když modrá ve Višňové ulici odbočuje vpravo do Družstevní ulice a obloukem pokračuje na hlavní, my už nezatočili, ale odbočili jsme vpravo do ulice Na Račanech Jsme v části obce Senec-Zruč. Po modré procházíme až téměř k hlavní Dolanské silnici. Když modrá ve Višňové ulici odbočuje vpravo do Družstevní ulice a obloukem pokračuje na hlavní, my už nezatočili, ale odbočili jsme vpravo do ulice Na Račanech Ulice Na Račanech Na konci ulice nás cesta svede kousek vpravo a po neznačené polní cestě dojdeme do Druztové. Na konci ulice nás cesta svede kousek vpravo a po neznačené polní cestě dojdeme do Druztové. Druztová – hlavní silnice Pokud bychom silnici přešli, došli bychom k domu, kde se pivo vaří. Tam chystají i venkovní posezení, ale na jaře bylo vše ještě ve výstavbě. My jsme odbočili na hlavní vlevo, prošli okolo rybníčku a na další hlavní se dali vpravo. To myslím je již vidět šestiboká kaple. Pokud bychom silnici přešli, došli bychom k domu, kde se pivo vaří. Tam chystají i venkovní posezení, ale na jaře bylo vše ještě ve výstavbě. My jsme odbočili na hlavní vlevo, prošli okolo rybníčku a na další hlavní se dali vpravo. To myslím je již vidět šestiboká kaple. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1745 Hned za ní se odbočuje uličkou vlevo, kde je sokolovna a Stodůlní hospůdka. Hned za ní se odbočuje uličkou vlevo, kde je sokolovna a Stodůlní hospůdka. Stodůlní hospůdka Tady se pivo nevaří, ale jen točí. Dřív se pivo vařilo ve Šťáhlavech, ale nikdy jsme nezjistili, kde ho prodávají. Teď je konečně vše jasné. Otevřeno je denně, ale až od 14 hodin. Pivo mají dobré, spodně i svrchně kvašené, samozřejmě nabízí i nealko. Nevaří tady, ale za velice sympatické ceny nabízí nakládané tvarůžky, hermelín, utopence a chléb se sádlem. Za hezkého počasí je možno posedět i venku. Po řádném občerstvení se vracíme ke kapličce a pokračujeme vlevo. Kdo si chce cestu přibližně o 5 km zkrátit, pak na další křižovatce odbočte vpravo a vydejte se po silnici směrem k Plzni. Je to okreska, která vede jen sem do obce, takže ten provoz tak velký zase není. Po zhruba 1,5 km zleva přijde NS, která po chvíli opět vlevo odbočí. Po ní se pak vydejte i vy. Tady se pivo nevaří, ale jen točí. Dřív se pivo vařilo ve Šťáhlavech, ale nikdy jsme nezjistili, kde ho prodávají. Teď je konečně vše jasné. Otevřeno je denně, ale až od 14 hodin. Pivo mají dobré, spodně i svrchně kvašené, samozřejmě nabízí i nealko. Nevaří tady, ale za velice sympatické ceny nabízí nakládané tvarůžky, hermelín, utopence a chléb se sádlem. Za hezkého počasí je možno posedět i venku. Po řádném občerstvení se vracíme ke kapličce a pokračujeme vlevo. Kdo si chce cestu přibližně o 5 km zkrátit, pak na další křižovatce odbočte vpravo a vydejte se po silnici směrem k Plzni. Je to okreska, která vede jen sem do obce, takže ten provoz tak velký zase není. Po zhruba 1,5 km zleva přijde NS, která po chvíli opět vlevo odbočí. Po ní se pak vydejte i vy. Na stezce Po stopách F. Malocha Ještě v obci nás křižuje žlutá turistická trasa a naučná stezka. Celá stezka je cca 9 km dlouhá a začíná, resp. končí nedaleko – stačí na křižovatce odbočit vlevo, po necelém 0,5 km se dojde ke zřícenině gotického hradu Věžka ze 14. století, která se tyčí nad prudkým břehem Berounky. Ještě dnes jsou vidět zbytky zdí, schodiště a branka. My jsme tam byli již několikrát, např. viz https://www.turistika.cz/trasy/plzen-doubravka-chlum-bukovec-dolansky-most-vezka-bila-hora/detail tak jsme se vydali po naučné stezce vpravo. Stezka byla slavnostně otevřena r. 2003. Své jméno získala po botanikovi Františku Malochovi (1862 – 1940), který léta pracoval ve svém volném čase na rozsáhlém výzkumu flóry Plzeňska. Objevil a popsal řadu nových forem rostlin. Stezka vede částečně nad levým břehem Berounky, cestou je možno se na několika vyhlídkách pokochat pohledem do údolí této řeky nebo na skaliska, pod kterými se prochází. Na 11 informačních tabulích je možno se dočíst informace o zdejší přírodě, ale i o… Ještě v obci nás křižuje žlutá turistická trasa a naučná stezka. Celá stezka je cca 9 km dlouhá a začíná, resp. končí nedaleko – stačí na křižovatce odbočit vlevo, po necelém 0,5 km se dojde ke zřícenině gotického hradu Věžka ze 14. století, která se tyčí nad prudkým břehem Berounky. Ještě dnes jsou vidět zbytky zdí, schodiště a branka. My jsme tam byli již několikrát, např. viz https://www.turistika.cz/trasy/plzen-doubravka-chlum-bukovec-dolansky-most-vezka-bila-hora/detail tak jsme se vydali po naučné stezce vpravo. Stezka byla slavnostně otevřena r. 2003. Své jméno získala po botanikovi Františku Malochovi (1862 – 1940), který léta pracoval ve svém volném čase na rozsáhlém výzkumu flóry Plzeňska. Objevil a popsal řadu nových forem rostlin. Stezka vede částečně nad levým břehem Berounky, cestou je možno se na několika vyhlídkách pokochat pohledem do údolí této řeky nebo na skaliska, pod kterými se prochází. Na 11 informačních tabulích je možno se dočíst informace o zdejší přírodě, ale i o… Přírodní rezervace Háj Přírodní rezervace na příkrém pravém břehu řeky Berounky byla vyhlášena r. 1969. Jsou zde původní dubo-habrové porosty s řadou bylin. Ještě dřív – v r. 1952 zde byl uměle vysazen muflon. Za chvíli se NS konečně přiblíží k řece a otevřou se ty úžasné výhledy. Přírodní rezervace na příkrém pravém břehu řeky Berounky byla vyhlášena r. 1969. Jsou zde původní dubo-habrové porosty s řadou bylin. Ještě dřív – v r. 1952 zde byl uměle vysazen muflon. Za chvíli se NS konečně přiblíží k řece a otevřou se ty úžasné výhledy. Vyhlídka a Malochova skalka Právě sem botanik F. Maloch rád chodil a odtud pozoroval řeku. Proto zde najdete i jemu věnovanou pamětní desku. V těchto místech se naučná stezka od řeky začíná vzdalovat. Právě sem botanik F. Maloch rád chodil a odtud pozoroval řeku. Proto zde najdete i jemu věnovanou pamětní desku. V těchto místech se naučná stezka od řeky začíná vzdalovat. Na silnici do Druztové V těchto místech NS na chvíli vede po silnici. Za chvilku však odbočuje opět vlevo a vede kousek mezi chatami směrem k městu. V těchto místech NS na chvíli vede po silnici. Za chvilku však odbočuje opět vlevo a vede kousek mezi chatami směrem k městu. Rozcestí Pod Vysokou Zprava přichází modrá značka, vlevo býval Čertův mlýn. NS pokračuje v přímém směru, za chvilku se opět noří do lesa. Zprava přichází modrá značka, vlevo býval Čertův mlýn. NS pokračuje v přímém směru, za chvilku se opět noří do lesa. Na Bílé Hoře – Klub Vodnáře Jsme na konci, resp. na začátku NS. Bílá Hora je část Plzně, kde bylo r. 1932 objeveno 20 plochých žárových hrobů z pozdní doby halštatské. Těsně před křižovatkou z hlavní silnicí je vpravo klub Vodnář, občerstvení tedy jen pro registrované. Následuje několik možností. Dojít na hlavní, odbočit po ní vlevo a dojde se na zastávku MHD autobusu č. 20, který vás odveze do centra Plzně. Bohužel o víkendu má trochu delší intervaly. Pokud se vám ještě nechce odjet, z křižovatky z kopce vede zelená turistická trasa, která vás po 2,5 km dovede okolo Košináře k zastávce tramvaje č. 1, kterou můžete použít pro cestu do centra. Chcete-li se někde občerstvit, pak ze zelené trasy odbočte vlevo – ale až v lese za objekty. Když si odbočky nevšimnete, o chvíli později stejným směrem odbočuje žlutá - je upravena i pro vozíčkáře. U hráze mezi Malým a Velkým Boleveckým rybníkem je menší stánek s občerstvením – je možno posedět uvnitř i venku. Je zde i TOIka. Bývá snad pravidelně otevřen. Kdyby náhodou bylo zavřeno,… Jsme na konci, resp. na začátku NS. Bílá Hora je část Plzně, kde bylo r. 1932 objeveno 20 plochých žárových hrobů z pozdní doby halštatské. Těsně před křižovatkou z hlavní silnicí je vpravo klub Vodnář, občerstvení tedy jen pro registrované. Následuje několik možností. Dojít na hlavní, odbočit po ní vlevo a dojde se na zastávku MHD autobusu č. 20, který vás odveze do centra Plzně. Bohužel o víkendu má trochu delší intervaly. Pokud se vám ještě nechce odjet, z křižovatky z kopce vede zelená turistická trasa, která vás po 2,5 km dovede okolo Košináře k zastávce tramvaje č. 1, kterou můžete použít pro cestu do centra. Chcete-li se někde občerstvit, pak ze zelené trasy odbočte vlevo – ale až v lese za objekty. Když si odbočky nevšimnete, o chvíli později stejným směrem odbočuje žlutá - je upravena i pro vozíčkáře. U hráze mezi Malým a Velkým Boleveckým rybníkem je menší stánek s občerstvením – je možno posedět uvnitř i venku. Je zde i TOIka. Bývá snad pravidelně otevřen. Kdyby náhodou bylo zavřeno,… Točna autobusu č. 20 Z Plzně přes kopec Orlík do pivovaru Radouš v obci Druztová a zpátky po NS Po stopách Františka Malocha Skoro 20 km dlouhá mírně zvlněná trasa, které vede v lesích severně od Plzně a zajímavým údolím Berounky. Tato trasa je dostupná prostředky MHD, na trase je i vlaková zastávka. Existují i kratší varianty. Vede po značených turistických trasách i po místních komunikacích. Skoro 20 km dlouhá mírně zvlněná trasa, které vede v lesích severně od Plzně a zajímavým údolím Berounky. Tato trasa je dostupná prostředky MHD, na trase je i vlaková zastávka. Existují i kratší varianty. Vede po značených turistických trasách i po místních komunikacích. 365.7 366.2 366.2 362 352.4 342 345.3 355.8 378.8 378 387.5 388.3 388.5 389.8 382.8 391.9 378.2 373.7 366 359.6 361.1 366.8 382.4 392.2 387.4 386.7 387.2 383.2 383.2 380.8 362.5 361 358.6 354.2 346 347.1 336.1 327.5 336.5 341.1 336.5 338.2 337.1 341.7 341.7 345.1 346.2 344.9 344.1 345.5 354.4 358.6 344.1 351.7 332.6 338.9 338.9 331.6 331.6 331.3 341.6 320 313.4 312.6 310.6 299.8 308.6 311 316.4 325.6 336.4 342.9 331.3 326 327.4 327.5 319.6 321.9 321.9 341 336.8 344.1 341.7 343.9 343.9 340.7 346.4 352 361.7 361.9 361.6 358.3 353.8 328.9 326.8 333 331.5 333.8