Chotýšany, kostel sv. Havla. Ves Chotýšany byla poměrně známá už v polovině 13. století. I když první zmínka o kostele je ve farní kronice z roku 1315, tak je jisté, že zde stál dávno před tímto datem. Kostel byl původně postaven v raně gotickém slohu a byl o něco menší než současná svatyně. Ta má dnešní vzhled z přestavby, která proběhla mezi roky 1841 – 43. Kostel byl rozšířen o oratoř a věž v západním průčelí. Věž v roce 1897 vyhořela, ale ještě v tomto roce byla opravena. V roce 1962 byly do věže zavěšeny dva zvony. Svatyně je jednolodní, na obdélníkovém půdorysu. K lodi přiléhá půlkruhový presbytář, který je široký jako samotná loď. Sakristie je na severní straně pod oratoří. Loď i presbytář mají křížovou, žebrovou klenbu. Vnitřní zařízení je barokní. Na hlavním oltáři jsou obrazy sv. Havla a sv. Máří Magdaleny. V kostele je pohřbeno několik šlechticů, které připomíná deska z roku1880. Na jižní straně věže je náhrobní kámen nad hrobem Adama Františka hraběte z Vrtby. Okolo kostela je hřbitov, jenž byl založen již v… Ves Chotýšany byla poměrně známá už v polovině 13. století. I když první zmínka o kostele je ve farní kronice z roku 1315, tak je jisté, že zde stál dávno před tímto datem. Kostel byl původně postaven v raně gotickém slohu a byl o něco menší než současná svatyně. Ta má dnešní vzhled z přestavby, která proběhla mezi roky 1841 – 43. Kostel byl rozšířen o oratoř a věž v západním průčelí. Věž v roce 1897 vyhořela, ale ještě v tomto roce byla opravena. V roce 1962 byly do věže zavěšeny dva zvony. Svatyně je jednolodní, na obdélníkovém půdorysu. K lodi přiléhá půlkruhový presbytář, který je široký jako samotná loď. Sakristie je na severní straně pod oratoří. Loď i presbytář mají křížovou, žebrovou klenbu. Vnitřní zařízení je barokní. Na hlavním oltáři jsou obrazy sv. Havla a sv. Máří Magdaleny. V kostele je pohřbeno několik šlechticů, které připomíná deska z roku1880. Na jižní straně věže je náhrobní kámen nad hrobem Adama Františka hraběte z Vrtby. Okolo kostela je hřbitov, jenž byl založen již v…