Chotýšany, zámek a jeho okolí. Chotyšany patří k sídlům, které ve středověku patřily mezi dosti zajímavá místa. První písemná zmínka je až z roku 1250, ale je jisté, že osada tady stála o mnoho let dříve. V této době tady již byla kamenná tvrz. Sledovat dějiny obce je zajímavé a poměrně rozsáhlé čtení. Ale tyto řádky patří především k místnímu zámku. Ten nechal postavit v barokním slohu v roce 1743 Arnošt František I., hrabě z Vrtby. Následně byl majetkem pánů z Mitrovic a to až do roku 1872. Poté se zde v rychlém sledu vystřídalo několik majitelů a těmi posledními byli Langhammerové z Bíliny. Těm patřil zámek do roku 1948 . Následovalo zabavení komunisty a zámek byl upraven na byty. Později zde byla místní knihovna. V roce 1958 byl zámek prohlášen kulturní památkou. Počátek jeho zániku začal po sametové revoluci. V restituci byl spolu s pozemky vrácen původním majitelům a prodán jakési pochybné italské firmě. Výsledek je dostatečně vidět. Dnes se díváme na zpustlý anglický park, ve kterém převládají náletové dřeviny.… Chotyšany patří k sídlům, které ve středověku patřily mezi dosti zajímavá místa. První písemná zmínka je až z roku 1250, ale je jisté, že osada tady stála o mnoho let dříve. V této době tady již byla kamenná tvrz. Sledovat dějiny obce je zajímavé a poměrně rozsáhlé čtení. Ale tyto řádky patří především k místnímu zámku. Ten nechal postavit v barokním slohu v roce 1743 Arnošt František I., hrabě z Vrtby. Následně byl majetkem pánů z Mitrovic a to až do roku 1872. Poté se zde v rychlém sledu vystřídalo několik majitelů a těmi posledními byli Langhammerové z Bíliny. Těm patřil zámek do roku 1948 . Následovalo zabavení komunisty a zámek byl upraven na byty. Později zde byla místní knihovna. V roce 1958 byl zámek prohlášen kulturní památkou. Počátek jeho zániku začal po sametové revoluci. V restituci byl spolu s pozemky vrácen původním majitelům a prodán jakési pochybné italské firmě. Výsledek je dostatečně vidět. Dnes se díváme na zpustlý anglický park, ve kterém převládají náletové dřeviny.…