Areál mikulovského zámku   V místech, kde prosluněné svahy Pálavy spadají k rakouské hranici, se na posledním skalnatém návrší vypíná pohádková silueta zámku, připomínající při pohledu z dálky královskou korunu. Rozsáhlý zámecký areál (spolu se zahradou dlouhý na 250 a široký 150 metrů) je pak jednou z hlavních dominant překrásného jihomoravského města. (Pro ty, kdo zde nikdy nebyli, pak uvádím i ty další, jimiž je i Kozí hrádek a především ta odlesněná „hora“, jejíž témě je ozdobeno kaplemi a jež je nazývána Svatým kopečkem.)   V půlce 11.století stávalo na zámeckém vrchu menší hradisko, které patřilo českým knížatům. Ve třicátých letech 13.století zde páni z Drnholce (větev Kouniců) vystavěli hrad. Ten se rozšiřoval za Lichtensteinů, kteří mikulovskému panství vládli až do poloviny 16.století. Hrad býval natolik dobře postavenou…   V místech, kde prosluněné svahy Pálavy spadají k rakouské hranici, se na posledním skalnatém návrší vypíná pohádková silueta zámku, připomínající při pohledu z dálky královskou korunu. Rozsáhlý zámecký areál (spolu se zahradou dlouhý na 250 a široký 150 metrů) je pak jednou z hlavních dominant překrásného jihomoravského města. (Pro ty, kdo zde nikdy nebyli, pak uvádím i ty další, jimiž je i Kozí hrádek a především ta odlesněná „hora“, jejíž témě je ozdobeno kaplemi a jež je nazývána Svatým kopečkem.)   V půlce 11.století stávalo na zámeckém vrchu menší hradisko, které patřilo českým knížatům. Ve třicátých letech 13.století zde páni z Drnholce (větev Kouniců) vystavěli hrad. Ten se rozšiřoval za Lichtensteinů, kteří mikulovskému panství vládli až do poloviny 16.století. Hrad býval natolik dobře postavenou…