Šumperk – socha sv. Jana Nepomuckého (Radniční ulice) Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1728 a nacházející se u severozápadního nároží Klášterního kostela, je všeobecně považována za nejkvalitnější barokní sochařskou prací na území severomoravského města Šumperk. Koneckonců je za jejího autora považován známý a uznávaný moravský sochař Jiří Antonín Heinz. Rok 1868, který si můžeme přečíst na podstavci a který bývá také občas uváděn jako datace vzniku této sochy, je však opravdu pouze rokem, kdy byla socha rekonstruována. Totéž ji pak potkalo ještě v letech 1933, 1970 a 2004 až 2005. Socha, která je od konce roku 1993 památkově chráněna (na seznamu památek se ocitla ale již v roce 1958), však na tomto místě původně nestála a můžeme ji bez uzardění označit za zdatného turistu. Původně byl totiž její adresou tzv. Točák, později – snad někdy v roce 1882 - se přestěhovala na dnes již neexistující ulici Adolfa Kašpara. Socha je zhotovena z maletínského pískovce a i s podstavcem dosahuje výšky přibližně 4,5 metru … Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1728 a nacházející se u severozápadního nároží Klášterního kostela, je všeobecně považována za nejkvalitnější barokní sochařskou prací na území severomoravského města Šumperk. Koneckonců je za jejího autora považován známý a uznávaný moravský sochař Jiří Antonín Heinz. Rok 1868, který si můžeme přečíst na podstavci a který bývá také občas uváděn jako datace vzniku této sochy, je však opravdu pouze rokem, kdy byla socha rekonstruována. Totéž ji pak potkalo ještě v letech 1933, 1970 a 2004 až 2005. Socha, která je od konce roku 1993 památkově chráněna (na seznamu památek se ocitla ale již v roce 1958), však na tomto místě původně nestála a můžeme ji bez uzardění označit za zdatného turistu. Původně byl totiž její adresou tzv. Točák, později – snad někdy v roce 1882 - se přestěhovala na dnes již neexistující ulici Adolfa Kašpara. Socha je zhotovena z maletínského pískovce a i s podstavcem dosahuje výšky přibližně 4,5 metru …