Šumava, rok nula po sametové revoluci. Retro 1990. 3.díl Směr Prášily Ve stodole za Železnou Rudou nám přes noc všechno uschlo. Dnešní den není moc kam spěchat, i když už jen sem tam kape. Přesto nemůžeme naše svršky ve stodole zanechat zbytečně dlouho, aby nám přílišným suchem nepopraskaly. Petr, jinak bývalý tremp samotář, kterého jsem přibral s sebou, si něco při obouvání mumlá pod nos. O co jde, zjistíme později. Po kratším mírném stoupání silničkou nás konečně potěší odbočka doprava na JV. Odbočujeme a okamžitě se ocitáme ve vojenském prostoru. Tedy původní zákaz vjezdu a cedule zakazující vstup tu jsou. Ale jinak žádnou khaki postavu není široko-daleko vidět, ani slyšet. Už jsou pryč, jako všude v pohraničí. A my jim děkujeme za skvěle hlídané lesy před vandaly, včetně operovávaných komfortních seníků. Zase v zemi nikoho. Zůstává jen ten klid mimo civilizaci. Žádné dítě nešťourá klackem do mraveniště. A ticho. Určitě se tu po nás objeví jedinci, kteří si to nesnesitelné  ticho odizolují sluchátky v uších. Okolo kmeny starých stromů… Ve stodole za Železnou Rudou nám přes noc všechno uschlo. Dnešní den není moc kam spěchat, i když už jen sem tam kape. Přesto nemůžeme naše svršky ve stodole zanechat zbytečně dlouho, aby nám přílišným suchem nepopraskaly. Petr, jinak bývalý tremp samotář, kterého jsem přibral s sebou, si něco při obouvání mumlá pod nos. O co jde, zjistíme později. Po kratším mírném stoupání silničkou nás konečně potěší odbočka doprava na JV. Odbočujeme a okamžitě se ocitáme ve vojenském prostoru. Tedy původní zákaz vjezdu a cedule zakazující vstup tu jsou. Ale jinak žádnou khaki postavu není široko-daleko vidět, ani slyšet. Už jsou pryč, jako všude v pohraničí. A my jim děkujeme za skvěle hlídané lesy před vandaly, včetně operovávaných komfortních seníků. Zase v zemi nikoho. Zůstává jen ten klid mimo civilizaci. Žádné dítě nešťourá klackem do mraveniště. A ticho. Určitě se tu po nás objeví jedinci, kteří si to nesnesitelné  ticho odizolují sluchátky v uších. Okolo kmeny starých stromů…