Podzim v Podyjí 2018 Pt. 2, Šobes, Fanda a Znojmo 29. 9. 2018   Co by to bylo za Znojemsko, abychom vynechali vinohrady. Navíc Národní park, takže kam pojedeme na další výlet je vcelku jasno. Oproti včerejšku se trošku ochladilo, přesně jak oznamovala předpověď počasí. Naštěstí ta předpověď je vždycky spíš pro pražáky, takže tady na jihu Moravy je poněkud tepleji. Obloha zase vymetená, takže případný chlad snad zmírní sluneční paprsky. Z Lukova tedy směřujeme nejkratší silnicí na Podmolí, do Národního parku směřuje trasa s čerstvým asfaltem a protože za rozcestím Milíře fouká mírně do zad, k odbočce na vyhlídku Železné schody se řítí peloton závratnou rychlostí. V podstatě je to taková povinnostní zastávka nad tokem Dyje. Název napovídá, že pod skalou skutečně kdysi vedly schody, po kterých pohraničníci stíhali narušitele hranice. Kousek za vyhlídkou už silnička začíná svižně klesat, takže další malá skalní vyhlídka zůstává od většiny nepovšimnutá, oni totiž spěchají na vinohrad. Tím je samozřejmě… 29. 9. 2018   Co by to bylo za Znojemsko, abychom vynechali vinohrady. Navíc Národní park, takže kam pojedeme na další výlet je vcelku jasno. Oproti včerejšku se trošku ochladilo, přesně jak oznamovala předpověď počasí. Naštěstí ta předpověď je vždycky spíš pro pražáky, takže tady na jihu Moravy je poněkud tepleji. Obloha zase vymetená, takže případný chlad snad zmírní sluneční paprsky. Z Lukova tedy směřujeme nejkratší silnicí na Podmolí, do Národního parku směřuje trasa s čerstvým asfaltem a protože za rozcestím Milíře fouká mírně do zad, k odbočce na vyhlídku Železné schody se řítí peloton závratnou rychlostí. V podstatě je to taková povinnostní zastávka nad tokem Dyje. Název napovídá, že pod skalou skutečně kdysi vedly schody, po kterých pohraničníci stíhali narušitele hranice. Kousek za vyhlídkou už silnička začíná svižně klesat, takže další malá skalní vyhlídka zůstává od většiny nepovšimnutá, oni totiž spěchají na vinohrad. Tím je samozřejmě…