Nádraží Hamry – Hojsova Stráž. Nádraží je součástí železniční tratě č. 183 z Plzně do Železné Rudy – Alžbětína. Nachází se v nadmořské výšce 740 metrů a vlaky tu začaly pravidelně jezdit od roku 1877. Délka celé trati je 97 kilometrů. Již při vystoupení je znát, že se jedná o horské nádraží. Všude kolem jsou lesy a v údolí pod nádražím teče řeka Úhlava. Nedaleko nádraží je turistické rozcestí a cesty se tu rozbíhají k zajímavým cílům Šumavy. Po žluté, která tady začíná, lze dojít k vodopádu Bílá strž. Modrá odtud stoupá na vrchol Velkého Ostrého a opačným směrem na Pancířský hřbet. Stejným směrem vede i zelená na Prenet a je také možné jít do Špičáckého sedla. K tomu lze přidat i cesty neznačené a tak není divu, že turisté toto nádraží hodně využívají. Samotné nádraží má několik objektů, samotná hlavní budova byla nedávno opravena a dostala růžový kabátek. Nové je i nástupiště, které získalo jak na výšce tak i na délce. Jen železničáři tady chybí, provoz na trati je řízen z centra.   Nádraží je součástí železniční tratě č. 183 z Plzně do Železné Rudy – Alžbětína. Nachází se v nadmořské výšce 740 metrů a vlaky tu začaly pravidelně jezdit od roku 1877. Délka celé trati je 97 kilometrů. Již při vystoupení je znát, že se jedná o horské nádraží. Všude kolem jsou lesy a v údolí pod nádražím teče řeka Úhlava. Nedaleko nádraží je turistické rozcestí a cesty se tu rozbíhají k zajímavým cílům Šumavy. Po žluté, která tady začíná, lze dojít k vodopádu Bílá strž. Modrá odtud stoupá na vrchol Velkého Ostrého a opačným směrem na Pancířský hřbet. Stejným směrem vede i zelená na Prenet a je také možné jít do Špičáckého sedla. K tomu lze přidat i cesty neznačené a tak není divu, že turisté toto nádraží hodně využívají. Samotné nádraží má několik objektů, samotná hlavní budova byla nedávno opravena a dostala růžový kabátek. Nové je i nástupiště, které získalo jak na výšce tak i na délce. Jen železničáři tady chybí, provoz na trati je řízen z centra.