Radnice, město Křivoklátské vrchoviny. Výlet do zcela neznámého místa má v sobě vždy trochu napětí. V Radnici jsme ještě nikdy nebyli a malé povědomí o tomto místě máme jen z několika pohlednic a z údajů na internetu. Na začátku je jistě vhodné podívat se také do minulosti. Poprvé se Radnice připomínají v roce 1336, kdy je král Jan Lucemburský s několika místy v okolí prodal Rožmberkům. Ti panství drželi skoro sto let. Za Černínů byly Radnice králem Maxmiliánem II. v roce 1570 povýšeny na město. S nástupem baroka ve městě působilo několik významných mistrů tohoto slohu a město dostalo ve velké míře barokní šat. Od roku 1758 vlastnili město Šternberkové a ti zde byli až do roku 1945. Ke konci 19. století bylo město centrem této oblasti. Tehdy zde žilo kolem 2400 obyvatel a jejich obživou bylo především sklářství a dobývání černého uhlí. Pro nás se výhodným dopravním prostředkem pro tuto cestu stal vlak. Ze Sušice do Horažďovic předměstí nás dovezl motoráček. Odtud to trvá do Plzně necelou hodinku… Výlet do zcela neznámého místa má v sobě vždy trochu napětí. V Radnici jsme ještě nikdy nebyli a malé povědomí o tomto místě máme jen z několika pohlednic a z údajů na internetu. Na začátku je jistě vhodné podívat se také do minulosti. Poprvé se Radnice připomínají v roce 1336, kdy je král Jan Lucemburský s několika místy v okolí prodal Rožmberkům. Ti panství drželi skoro sto let. Za Černínů byly Radnice králem Maxmiliánem II. v roce 1570 povýšeny na město. S nástupem baroka ve městě působilo několik významných mistrů tohoto slohu a město dostalo ve velké míře barokní šat. Od roku 1758 vlastnili město Šternberkové a ti zde byli až do roku 1945. Ke konci 19. století bylo město centrem této oblasti. Tehdy zde žilo kolem 2400 obyvatel a jejich obživou bylo především sklářství a dobývání černého uhlí. Pro nás se výhodným dopravním prostředkem pro tuto cestu stal vlak. Ze Sušice do Horažďovic předměstí nás dovezl motoráček. Odtud to trvá do Plzně necelou hodinku…