Na skok do Moravského krasu   Dvoudenní květnový výlet začíná brzkým vstáváním a loučením s domácím mazlíkem. Rozespalý kočičák jménem Cherry (je to Ona!) nás má ale na háku, zamávat packou na pozdrav ji obtěžuje a my nemůžeme čekat, až se rozmyslí, neboť by nám ujel trajfl. Jím se přesunujeme do Otrokovic. Na nádru kupuju zpáteční lístek do Vyškova, jehož láce mile překvapila, a pak už nástup do rychlíku. V Přerově přestup na další – opět parádní a pohodlné cestování, bohužel ne nadlouho: od Kojetína je až do Vyškova výluka a my všichni cestující musíme přestoupit do busů náhradní dopravy. Kupodivu to má i jedno plus: dál jedeme po dálnici, ze které je na Hanou a Drahanskou vrchovinu moc hezký a téměř letecký výhled.   Ve Vyškově my dva výstup a odchod na busové nádraží, odkud nám jede spoj do Krasu.     Dvoudenní květnový výlet začíná brzkým vstáváním a loučením s domácím mazlíkem. Rozespalý kočičák jménem Cherry (je to Ona!) nás má ale na háku, zamávat packou na pozdrav ji obtěžuje a my nemůžeme čekat, až se rozmyslí, neboť by nám ujel trajfl. Jím se přesunujeme do Otrokovic. Na nádru kupuju zpáteční lístek do Vyškova, jehož láce mile překvapila, a pak už nástup do rychlíku. V Přerově přestup na další – opět parádní a pohodlné cestování, bohužel ne nadlouho: od Kojetína je až do Vyškova výluka a my všichni cestující musíme přestoupit do busů náhradní dopravy. Kupodivu to má i jedno plus: dál jedeme po dálnici, ze které je na Hanou a Drahanskou vrchovinu moc hezký a téměř letecký výhled.   Ve Vyškově my dva výstup a odchod na busové nádraží, odkud nám jede spoj do Krasu.