Gabrielinou stezkou k Pravčické bráně Gabrielina stezka byla vybudována v roce 1892 knížetem Edmundem Clary-Aldringenem, velkým průkopníkem turistiky v Českém Švýcarsku. Stezka prochází po úpatí Křídelních stěn a měří asi 6 kilometrů. Kníže ji nechal pojmenovat po své sestře Gabriele. Vybudováním stezky, která vede krásnými partiemi Českého Švýcarska kníže Edmund usnadnil návštěvníkům zdejšího kraje přístup k místní největší turistické atrakci, kterou je Pravčická brána.Gabrielina stezka začíná na Mezní Louce, kde lze bez problémů zaparkovat, a její trasa kopíruje současnou červenou turistickou značku. Při cestě Gabrielinou stezkou, z které jsou i krásné vyhlídky do zdejší krajiny, lze obdivovat zajímavé skalní útvary. Křídelní stěnu, Pevnost, Velký Pravčický kužel či Pravčickou jehlu je velice snadné rozpoznat.Po čtyřech kilometrech skoro rovinaté cesty se dostáváme na rozcestí Pravčická brána a odsud už je to jen kousek k dominantě zdejšího kraje.Pravčická brána  Gabrielina stezka byla vybudována v roce 1892 knížetem Edmundem Clary-Aldringenem, velkým průkopníkem turistiky v Českém Švýcarsku. Stezka prochází po úpatí Křídelních stěn a měří asi 6 kilometrů. Kníže ji nechal pojmenovat po své sestře Gabriele. Vybudováním stezky, která vede krásnými partiemi Českého Švýcarska kníže Edmund usnadnil návštěvníkům zdejšího kraje přístup k místní největší turistické atrakci, kterou je Pravčická brána.Gabrielina stezka začíná na Mezní Louce, kde lze bez problémů zaparkovat, a její trasa kopíruje současnou červenou turistickou značku. Při cestě Gabrielinou stezkou, z které jsou i krásné vyhlídky do zdejší krajiny, lze obdivovat zajímavé skalní útvary. Křídelní stěnu, Pevnost, Velký Pravčický kužel či Pravčickou jehlu je velice snadné rozpoznat.Po čtyřech kilometrech skoro rovinaté cesty se dostáváme na rozcestí Pravčická brána a odsud už je to jen kousek k dominantě zdejšího kraje.Pravčická brána