Mertova díra v Klopotovském údolí Mertova díra v Klopotovském údolí Bohdašínského potoka připomíná bývalou těžbu stříbrné rudy na Novoměstsku. Historie těžby je málo zdokumentovaná, spíše se opírá o legendy. Traduje se, že v 15. století v místě dnešní štoly sedlák Merta z Blažkova nalezl stříbrnou rudu. Tu tajně těžil a prodával. I kdyby tato legenda nebyla zcela pravdivá, dala štole jméno po sedlákovi. V 16. století bylo místo v Klopotovském údolí známé jako Novoměstské stříbrné doly. Těžbu zde měli provádět náchodští pánové z Dubé. Stříbrnou rudu prý tavili na novoměstském zámku. Ani v tomto případě skutečnost nepotvrzuje žádná listina. Dolování rudy přerušila třicetiletá válka (1618 až 1648), místo začalo pustnout. Opětovný zájem o dobývání rudy nastal v 80. letech 18. století. V roce 1783 byli na průzkum štoly povoláni důlní odborníci z Kutné Hory. Ti podle technologie hloubení poznali, že začátek hornictví sahá do 15. století. Svoje tvrzení opřeli o zjištění, že při razení štoly nebyl použit střelný prach, ale… Mertova díra v Klopotovském údolí Bohdašínského potoka připomíná bývalou těžbu stříbrné rudy na Novoměstsku. Historie těžby je málo zdokumentovaná, spíše se opírá o legendy. Traduje se, že v 15. století v místě dnešní štoly sedlák Merta z Blažkova nalezl stříbrnou rudu. Tu tajně těžil a prodával. I kdyby tato legenda nebyla zcela pravdivá, dala štole jméno po sedlákovi. V 16. století bylo místo v Klopotovském údolí známé jako Novoměstské stříbrné doly. Těžbu zde měli provádět náchodští pánové z Dubé. Stříbrnou rudu prý tavili na novoměstském zámku. Ani v tomto případě skutečnost nepotvrzuje žádná listina. Dolování rudy přerušila třicetiletá válka (1618 až 1648), místo začalo pustnout. Opětovný zájem o dobývání rudy nastal v 80. letech 18. století. V roce 1783 byli na průzkum štoly povoláni důlní odborníci z Kutné Hory. Ti podle technologie hloubení poznali, že začátek hornictví sahá do 15. století. Svoje tvrzení opřeli o zjištění, že při razení štoly nebyl použit střelný prach, ale…