Holštejnská hradní skála a jeskyně Lidomorna   Je k nevíře, jak už mi blbě slouží paměť. Byl jsem v těchto místech (s odstupem pěti až deseti let) víckrát, jenže při každé další návštěvě vždycky zapomenu, jak je to skalisko mohutné a hledím na něj jak puk. To horolezci z něj tak vyvaleni nejsou, ba právě naopak: očička jim při pohledu na převislou vápencovou skálu radostně zajiskří... a šup šup, už jsou pod ní a vybalují z kletrů lezecké nádobíčko. Skály v blízkosti Holštejna totiž patří k nejvýznamnějším v oblasti a některé dosahují výše až třiceti metrů. Jako třeba ta, na níž spolu s manželkou hledíme z přístupové louky a jejíž témě je okorunováno zříceninou hradu a na úpatí se černá otvor do podzemí. I když je všude jinde živočichům na květnovém slunci docela dost teploučko, lezci mají na rukou husinu, neboť okolo skály panuje speciální a trochu chladnější mikroklíma. A oni se tudíž musí soustředit, kterou…   Je k nevíře, jak už mi blbě slouží paměť. Byl jsem v těchto místech (s odstupem pěti až deseti let) víckrát, jenže při každé další návštěvě vždycky zapomenu, jak je to skalisko mohutné a hledím na něj jak puk. To horolezci z něj tak vyvaleni nejsou, ba právě naopak: očička jim při pohledu na převislou vápencovou skálu radostně zajiskří... a šup šup, už jsou pod ní a vybalují z kletrů lezecké nádobíčko. Skály v blízkosti Holštejna totiž patří k nejvýznamnějším v oblasti a některé dosahují výše až třiceti metrů. Jako třeba ta, na níž spolu s manželkou hledíme z přístupové louky a jejíž témě je okorunováno zříceninou hradu a na úpatí se černá otvor do podzemí. I když je všude jinde živočichům na květnovém slunci docela dost teploučko, lezci mají na rukou husinu, neboť okolo skály panuje speciální a trochu chladnější mikroklíma. A oni se tudíž musí soustředit, kterou…