Vyškov - budova sboru K.Farského   V nejvýchodnější části Masarykova náměstí, které se v těchto místech zužuje na šířku ulice, narazíte při procházce na stavení, připomínající synagogu. Možná vás zarazí, že se jedná o kostel Církve Českoslovesné husitské, ale původním posláním to židovská modlitebna skutečně byla. V novorománském stylu byla pro potřeby zdejší židovské komunity vystavěna na místě bývalých městských jatek v roce 1885. Zajímavé je její umístění na hlavním rynku, což vypovídá o veliké toleranci místních. Svému účelu sloužila až do roku 1925, kdy nastal velký odsun židů – z původních 263 osob (tehdy tvořily 5% vyškovského obyvatelstva) jich ve městě zůstalo jen několik desítek a bohoslužby v ní proto byly ukončeny. Židovská obec pak synagogu prodala konšelům, kteří do ní umístili sbírky městského muzea. Když se v roce 1954 muzeum přestěhovalo do prostor zámku, odkoupila budovu Církev Československá husitská s přáním vytvořit zde sbor. Slavnostní otevření…   V nejvýchodnější části Masarykova náměstí, které se v těchto místech zužuje na šířku ulice, narazíte při procházce na stavení, připomínající synagogu. Možná vás zarazí, že se jedná o kostel Církve Českoslovesné husitské, ale původním posláním to židovská modlitebna skutečně byla. V novorománském stylu byla pro potřeby zdejší židovské komunity vystavěna na místě bývalých městských jatek v roce 1885. Zajímavé je její umístění na hlavním rynku, což vypovídá o veliké toleranci místních. Svému účelu sloužila až do roku 1925, kdy nastal velký odsun židů – z původních 263 osob (tehdy tvořily 5% vyškovského obyvatelstva) jich ve městě zůstalo jen několik desítek a bohoslužby v ní proto byly ukončeny. Židovská obec pak synagogu prodala konšelům, kteří do ní umístili sbírky městského muzea. Když se v roce 1954 muzeum přestěhovalo do prostor zámku, odkoupila budovu Církev Československá husitská s přáním vytvořit zde sbor. Slavnostní otevření…