V Uhrách dolních a v Uhrách horních (tedy na Slovensku) – pt 1. 31.7.2018 Když jsme v loňském srpnu dojížděli z tehdejšího koločundru, víceméně jsme tušili, že bysme vcelku rádi ještě kousek Maďarska projeli. Navíc už kvůli tomu, že jsme končili v Komárně, tedy u Dunaje a v dáli na východě se zvedali nějaké kopce. V minulých letech jsme projeli pěkný kousek Dunajské stezky, tedy víceméně tu část v Rakousku a druhá největší řeka Evropy se dosti hluboce vryla do našich pamětí. Pro tentokrát byl ale cíl v Podunají jen skromnější. Pro přiblížení do místa cestujeme vlakem, přesněji vlaky ČD. Sympatický je fakt, že dnes se dá celá jízdenka včetně kola zakoupit na internetu, tak si to člověk navolí jak potřebuje (ještě loni jsme museli pracně zadávat jízdenku na kola na nádraží). Odjezd je v přijatelných 6 hodin ráno, rychlík do Olomouce, přestup do Břeclavi a cca 20 minut čekání na expres do Budapešti. Kupodivu vše jede na čas, tak jen tak na zakoupení nějakého občerstvení. Příjezd do Štúrova tedy ve… 31.7.2018 Když jsme v loňském srpnu dojížděli z tehdejšího koločundru, víceméně jsme tušili, že bysme vcelku rádi ještě kousek Maďarska projeli. Navíc už kvůli tomu, že jsme končili v Komárně, tedy u Dunaje a v dáli na východě se zvedali nějaké kopce. V minulých letech jsme projeli pěkný kousek Dunajské stezky, tedy víceméně tu část v Rakousku a druhá největší řeka Evropy se dosti hluboce vryla do našich pamětí. Pro tentokrát byl ale cíl v Podunají jen skromnější. Pro přiblížení do místa cestujeme vlakem, přesněji vlaky ČD. Sympatický je fakt, že dnes se dá celá jízdenka včetně kola zakoupit na internetu, tak si to člověk navolí jak potřebuje (ještě loni jsme museli pracně zadávat jízdenku na kola na nádraží). Odjezd je v přijatelných 6 hodin ráno, rychlík do Olomouce, přestup do Břeclavi a cca 20 minut čekání na expres do Budapešti. Kupodivu vše jede na čas, tak jen tak na zakoupení nějakého občerstvení. Příjezd do Štúrova tedy ve…