<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="48.14349" lon="17.10839">
		<name>Bratislava aneb krásy města, na které jsme téměř zapomněli</name>
		<cmt>Bratislava byla vždy lokalitou, kterou jsem považoval za totálně nezajímavou až vysloveně odpudivou. Spousta paneláků, velká špinavá řeka a nad ní prapodivná čtvercová stavba s rohovými věžemi, které zde říkají hrad. K tomu absence gotiky a odpor domorodců k obyvatelům Čech a Moravy. Tak jsem alespoň toto město poznal někdy po období, kdy dospělí podepisovali – nebo zásadně odmítali – dokument Charta 77. Já tehdy zdárně dokončil první ročník šumperského gymnasia a k našim východním pobratimům jsme si zajeli se spolužákem na první „čundr“. Jeli jsme tehdy stopem, zastavovali nám osamocené ženy i členové slavných československých skupin (dej Pán Bůh Tondovi Hájkovi z Rangers a jeho žigulíku věčný klid a slávu) a jediným problémem tak byli veřejní příslušníci, kterým se nelíbilo, že omylem stopujeme před jednou jihomoravskou ženskou věznicí. Doma jsme raději nikomu nic neřekli, pevných linek nevyužili a po návratu byli spravedlivě – a bolestivě – odměněni. A potom nastalo – alespoň v mém vztahu ke…</cmt>
		<desc>Bratislava byla vždy lokalitou, kterou jsem považoval za totálně nezajímavou až vysloveně odpudivou. Spousta paneláků, velká špinavá řeka a nad ní prapodivná čtvercová stavba s rohovými věžemi, které zde říkají hrad. K tomu absence gotiky a odpor domorodců k obyvatelům Čech a Moravy. Tak jsem alespoň toto město poznal někdy po období, kdy dospělí podepisovali – nebo zásadně odmítali – dokument Charta 77. Já tehdy zdárně dokončil první ročník šumperského gymnasia a k našim východním pobratimům jsme si zajeli se spolužákem na první „čundr“. Jeli jsme tehdy stopem, zastavovali nám osamocené ženy i členové slavných československých skupin (dej Pán Bůh Tondovi Hájkovi z Rangers a jeho žigulíku věčný klid a slávu) a jediným problémem tak byli veřejní příslušníci, kterým se nelíbilo, že omylem stopujeme před jednou jihomoravskou ženskou věznicí. Doma jsme raději nikomu nic neřekli, pevných linek nevyužili a po návratu byli spravedlivě – a bolestivě – odměněni. A potom nastalo – alespoň v mém vztahu ke…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/cestopisy/bratislava-aneb-krasy-mesta-na-ktere-jsme-temer-zapomneli/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>