Za Pyšnou princeznou na Panskou skálu O tom, že pohádka Pyšná princezna patří k našim nejkrásnějším a nejsledovanějším není žádných pochyb, každoroční vánoční svátky jsou toho dokladem. A právě na Panské skále, která je cílem výletu, byla v roce 1952 část pohádky natáčena. Vznik tohoto útvarů, který se nalézá mezi obcí Prácheň a Kamenickým Šenovem, spadá do období před cca 30 miliony lety. V tomto období se zlomem mezi zemskou deskou k povrchu tlačilo čedičové magma, které se však nikdy nedostalo napovrch, ale zůstalo v sopouchu, nebo přívodním kanálu. Dnešní podoba Panské skály je však i dílem lidské činnosti. Původně zde bývalo cca 30 m vysoké návrší, zvané Kalvárie, nebo Křížový vrch, na jehož bezlesém vrcholu stály tři kříže. Lidská zvídavost však udělala své a tak již ke konci 18. století jeden z prácheňských sedláků začal s lámáním čedičových sloupů, které se používaly na dveřní a okenní… O tom, že pohádka Pyšná princezna patří k našim nejkrásnějším a nejsledovanějším není žádných pochyb, každoroční vánoční svátky jsou toho dokladem. A právě na Panské skále, která je cílem výletu, byla v roce 1952 část pohádky natáčena. Vznik tohoto útvarů, který se nalézá mezi obcí Prácheň a Kamenickým Šenovem, spadá do období před cca 30 miliony lety. V tomto období se zlomem mezi zemskou deskou k povrchu tlačilo čedičové magma, které se však nikdy nedostalo napovrch, ale zůstalo v sopouchu, nebo přívodním kanálu. Dnešní podoba Panské skály je však i dílem lidské činnosti. Původně zde bývalo cca 30 m vysoké návrší, zvané Kalvárie, nebo Křížový vrch, na jehož bezlesém vrcholu stály tři kříže. Lidská zvídavost však udělala své a tak již ke konci 18. století jeden z prácheňských sedláků začal s lámáním čedičových sloupů, které se používaly na dveřní a okenní…