Jizerskými horami přes Lužické hory do Pekelných dolů, 2.část. Vodopád Černého potoka, Frýdlantské cimbuří, Bílý Potok. Z Bílého potoka míříme nejkratší cestou k zelené TZ. Ta nás zavede k nejzajímavějším skalním skupinám Jizerských hor. Od Liščí chaty, kde žádná chata není a zůstal jen její název, se cesta povážlivě zvedá. Z Bílého Potoka musíme nastoupat, jen k Černému vodopádu 230 výškových metrů. Není to sice největší vodopád Jizerek, ale přece jen trochu zajímavý. Jiný na cestě k cimbuří není. Tak bereme, co je. Samozřejmě více vody má brzy na jaře, a moje vyjádření neberte až tak vážně. Mluví ze mě zmlsanost jinými padajícími vodami evropskými. Každopádně jsou i menší, co jsou vodopády nazývány. Také by to mohlo být tím, že do kopce moc rád nelezu. Ani tady není přelidněno. Potkali jsme na rozcestí jen jednoho živáčka. Úžlabí Černého potoka je docela přehledné, tak si ulevujeme od batohů. Budeme na ně z výšky vidět. Vodopádů na Černém potoce je několik. Mají různé výšky i průtoky. Ten, u kterého končí značka, má přesnější… Z Bílého potoka míříme nejkratší cestou k zelené TZ. Ta nás zavede k nejzajímavějším skalním skupinám Jizerských hor. Od Liščí chaty, kde žádná chata není a zůstal jen její název, se cesta povážlivě zvedá. Z Bílého Potoka musíme nastoupat, jen k Černému vodopádu 230 výškových metrů. Není to sice největší vodopád Jizerek, ale přece jen trochu zajímavý. Jiný na cestě k cimbuří není. Tak bereme, co je. Samozřejmě více vody má brzy na jaře, a moje vyjádření neberte až tak vážně. Mluví ze mě zmlsanost jinými padajícími vodami evropskými. Každopádně jsou i menší, co jsou vodopády nazývány. Také by to mohlo být tím, že do kopce moc rád nelezu. Ani tady není přelidněno. Potkali jsme na rozcestí jen jednoho živáčka. Úžlabí Černého potoka je docela přehledné, tak si ulevujeme od batohů. Budeme na ně z výšky vidět. Vodopádů na Černém potoce je několik. Mají různé výšky i průtoky. Ten, u kterého končí značka, má přesnější…