Prachatice – Sluneční hodiny Olin Veselý, blahé paměti, zpíval, že je hůl v slunečních hodinách. To je taková ta tyčka, podle jejíhož stínu se na takové částečně kruhové (kruhové až elipsové výseče) odečítá čas. Sluneční hodiny jsou i defakto jedněmi z nejpřesnějších chronometrů, jen mají několik chyb. V noci nejdou, když slunce zastíní mraky tak nejdou a vlastně i za soumraku (samozřejmě i rozbřesku) nejdou, když na ně ještě paprsky nedopadají. Takže povětšinou jde spíše o dekorační zařízení, než aby s někdo jimi pravidelně řídil. Zcel jasně jde o dekorační skulpturu i u slunečních hodin v Prachaticích před hradbami městského centra u Dolní brány (ulice Zvolenská). Díky své velikosti se řadí o jedno z největších zařízení u nás, podle některých dokumentací jde o největší sluneční hodiny Střední Evropy. Jde vlastně o seskupení kamenných plastik. Autorem díla byl sochař Zdeněk Šimek (1927–70). Autorovým amatérským zájmem měla být astronomie a v tomto případě se měl inspirovat podobnými skulpturami v Indii. … Olin Veselý, blahé paměti, zpíval, že je hůl v slunečních hodinách. To je taková ta tyčka, podle jejíhož stínu se na takové částečně kruhové (kruhové až elipsové výseče) odečítá čas. Sluneční hodiny jsou i defakto jedněmi z nejpřesnějších chronometrů, jen mají několik chyb. V noci nejdou, když slunce zastíní mraky tak nejdou a vlastně i za soumraku (samozřejmě i rozbřesku) nejdou, když na ně ještě paprsky nedopadají. Takže povětšinou jde spíše o dekorační zařízení, než aby s někdo jimi pravidelně řídil. Zcel jasně jde o dekorační skulpturu i u slunečních hodin v Prachaticích před hradbami městského centra u Dolní brány (ulice Zvolenská). Díky své velikosti se řadí o jedno z největších zařízení u nás, podle některých dokumentací jde o největší sluneční hodiny Střední Evropy. Jde vlastně o seskupení kamenných plastik. Autorem díla byl sochař Zdeněk Šimek (1927–70). Autorovým amatérským zájmem měla být astronomie a v tomto případě se měl inspirovat podobnými skulpturami v Indii. …