Uničov - Masarykovo náměstí   Jsou dny, kdy se smráká o něco dřív. Jejich protiváhou jsou v ročním cyklu úsvity dřívější, rána prozářená prvními slunečními paprsky a pozlacujími vše, čeho se dotknou. A právě za takového nádherně projasněného sobotního rána jsem se ocitl po jízdě vlakem v Uničově, chtěje přesedlat na bus k Rabštejnu. Ten mi jel ale až za 75 minut. A já, když viděl vzdálenou siluetu historického jádra města, jehož věže už byly ostřelovány prvními slunečními šípy, neodolal jsem a vyrazil na zrychlený průzkum centra. O některé věci poznané už jsem se v předchozích článečcích se čtenáři podělil, zbývá ještě dodat dortu tu příslovečnou třešeň... a tou se pro mne stala prohlídka uničovského hlavního náměstí.   Je jedním slovem... překrásné! Po jeho prohlídce by se chtělo člověku vrátit proti proudu času a zjistit, jak vypadalo původně,…   Jsou dny, kdy se smráká o něco dřív. Jejich protiváhou jsou v ročním cyklu úsvity dřívější, rána prozářená prvními slunečními paprsky a pozlacujími vše, čeho se dotknou. A právě za takového nádherně projasněného sobotního rána jsem se ocitl po jízdě vlakem v Uničově, chtěje přesedlat na bus k Rabštejnu. Ten mi jel ale až za 75 minut. A já, když viděl vzdálenou siluetu historického jádra města, jehož věže už byly ostřelovány prvními slunečními šípy, neodolal jsem a vyrazil na zrychlený průzkum centra. O některé věci poznané už jsem se v předchozích článečcích se čtenáři podělil, zbývá ještě dodat dortu tu příslovečnou třešeň... a tou se pro mne stala prohlídka uničovského hlavního náměstí.   Je jedním slovem... překrásné! Po jeho prohlídce by se chtělo člověku vrátit proti proudu času a zjistit, jak vypadalo původně,…