Slovácký dvůr Na jedné stěně připevněná kosa s cepy, v rohu za kachlovými kamny zase housle s harmonikou. Vhled do toho, jak se dřív žilo na moravské dědině, nabízí selské stavení pojmenované jako Slovácký dvůr v jihomoravských Němčičkách. „V domku bydlelo několik generací naší rodiny. Součástí objektu je posezení, vinný sklep a ubytovací kapacity pro 13 osob,“ říká o Slováckém dvoře Lukáš Stávek, který ho spolu se svým bratrem Filipem provozuje a pořádá v něm večírky pro různorodé kolektivy. A většinou to bývá nezapomenutelný zážitek – oba sourozenci totiž prošli několika folklorními soubory, hosty obsluhují v krojích, a když je nálada, nedělá jim vůbec žádný problém spustit pěkně od plic oblíbené lidové písničky. „Na běžný večer se odíváme do selských lidových oděvů z počátku 20. století. Při slavnostnějších chvílích jako jsou hody, zarážení hory nebo festival otevřených sklepů na sebe bereme němčický parádní kroj z první poloviny 19. století… Na jedné stěně připevněná kosa s cepy, v rohu za kachlovými kamny zase housle s harmonikou. Vhled do toho, jak se dřív žilo na moravské dědině, nabízí selské stavení pojmenované jako Slovácký dvůr v jihomoravských Němčičkách. „V domku bydlelo několik generací naší rodiny. Součástí objektu je posezení, vinný sklep a ubytovací kapacity pro 13 osob,“ říká o Slováckém dvoře Lukáš Stávek, který ho spolu se svým bratrem Filipem provozuje a pořádá v něm večírky pro různorodé kolektivy. A většinou to bývá nezapomenutelný zážitek – oba sourozenci totiž prošli několika folklorními soubory, hosty obsluhují v krojích, a když je nálada, nedělá jim vůbec žádný problém spustit pěkně od plic oblíbené lidové písničky. „Na běžný večer se odíváme do selských lidových oděvů z počátku 20. století. Při slavnostnějších chvílích jako jsou hody, zarážení hory nebo festival otevřených sklepů na sebe bereme němčický parádní kroj z první poloviny 19. století…