Olomoucke baroko Olomouc a baroko - alespoň do jisté míry - jedno jest. Což platí bez ohledu na to, kolik desetiletí či staletí od doby, kdy tento styl Evropě vládl, již uplynulo. I proto bych tímto nikterak přehnaně dlouhým povídáním, které snad ani nelze považovat za naprosto čistokrevný cestopis, čtenářům Turistiky rád představil svůj (dnes už vzpomínkový neboli retro) text z přelomu let 2010 a 2011, kdy jsme s manželkou zajeli do hanácké metropole, abychom zde navštívili významnou výstavní akci Olomoucké baroko. Ta byla připravována a reklamována s velkou pompou – a nemyslím to teď vůbec ve zlém - již několik měsíců olomouckým Arcidiecézním muzeem, či spíše celým zdejším Muzeem umění. A i když – coby ortodoxní gotik – zrovna nepatřím mezi obdivovatele barokních kudrlinek, tato výstava byla prostě skvělá. Možná i proto, že probíhala současně na několika místech, mnohde ve stylových prostorách a dala se doplnit procházkou po Olomouci, která - jak již bylo naznačeno hned v první větě - nabízí baroko v množství… Olomouc a baroko - alespoň do jisté míry - jedno jest. Což platí bez ohledu na to, kolik desetiletí či staletí od doby, kdy tento styl Evropě vládl, již uplynulo. I proto bych tímto nikterak přehnaně dlouhým povídáním, které snad ani nelze považovat za naprosto čistokrevný cestopis, čtenářům Turistiky rád představil svůj (dnes už vzpomínkový neboli retro) text z přelomu let 2010 a 2011, kdy jsme s manželkou zajeli do hanácké metropole, abychom zde navštívili významnou výstavní akci Olomoucké baroko. Ta byla připravována a reklamována s velkou pompou – a nemyslím to teď vůbec ve zlém - již několik měsíců olomouckým Arcidiecézním muzeem, či spíše celým zdejším Muzeem umění. A i když – coby ortodoxní gotik – zrovna nepatřím mezi obdivovatele barokních kudrlinek, tato výstava byla prostě skvělá. Možná i proto, že probíhala současně na několika místech, mnohde ve stylových prostorách a dala se doplnit procházkou po Olomouci, která - jak již bylo naznačeno hned v první větě - nabízí baroko v množství…