Menorca – Maják Faváritx – Es Grau. Třetí etapa po koňské stezce patřila mezi ty kratší. Bohužel počasí nám tentokrát nepřálo a temná obloha byla tak trochu hrozbou. Od parkoviště k majáku to bylo pár desítek metrů, ale k samotné stavbě je přístup zakázán. Uzavřená je i cesta a tak lze jít jen stezkou po pobřeží. Okolí majáku je jen rozpadající se tmavá břidlice, na které skoro nic neroste. Mořské břehy jsou sice nízké, ale hodně drolivé a vstup zamezují i natažené provazy. Maják stojí na výběžku, který vybíhá ze dvou širokých zátok. Pohled na temnou vodní hladinu, která byla hodně klidná, dodával tomuto místu pohádkovou tajemnost. Na několika místech vystupují z moře nízké kamenné hřebínky. Na jednom z nich byla skupinka kormoránů, zřejmě odpočívali po snídani. Ti byli také jedinými živými tvory v zátoce u majáku. Od majáku jsme se vrátili na rozcestí ke koňské stezce. Stezka od rozcestí mírně stoupala. Po levé straně se vypínal táhlý hřeben, z něhož vystupovalo několik vrcholků. Na opačné straně byla holina sporadicky… Třetí etapa po koňské stezce patřila mezi ty kratší. Bohužel počasí nám tentokrát nepřálo a temná obloha byla tak trochu hrozbou. Od parkoviště k majáku to bylo pár desítek metrů, ale k samotné stavbě je přístup zakázán. Uzavřená je i cesta a tak lze jít jen stezkou po pobřeží. Okolí majáku je jen rozpadající se tmavá břidlice, na které skoro nic neroste. Mořské břehy jsou sice nízké, ale hodně drolivé a vstup zamezují i natažené provazy. Maják stojí na výběžku, který vybíhá ze dvou širokých zátok. Pohled na temnou vodní hladinu, která byla hodně klidná, dodával tomuto místu pohádkovou tajemnost. Na několika místech vystupují z moře nízké kamenné hřebínky. Na jednom z nich byla skupinka kormoránů, zřejmě odpočívali po snídani. Ti byli také jedinými živými tvory v zátoce u majáku. Od majáku jsme se vrátili na rozcestí ke koňské stezce. Stezka od rozcestí mírně stoupala. Po levé straně se vypínal táhlý hřeben, z něhož vystupovalo několik vrcholků. Na opačné straně byla holina sporadicky…