Skalní suk na Káčově Vrch Káčov (351 m n. m.) nad obcí Sychrov na Mladoboleslavsku geomorfologicky spadá do Jičínské pahorkatiny, jejího podcelku Turnovská pahorkatina. Přes vrch vede zelená turistická značka z Mnichova Hradiště do Mohelnice na Jizerou. V severozápadní části vrchu vystupuje skalní suk vulkanického původu. Jeho historie má počátek v třetihorách, kdy po sopečném výbuchu žíla čediče (olivinického nefelinitu) pronikla křídovými sedimenty jílovců a pískovců. Žhavé magma přeměnilo jílovce na porcelanit a pískovce na lehký porézní pískovec zvaný kačovák. Dlouhodobá eroze zanechala po sobě pouze přívodní část vulkánu, sopečný komín. V 18. století dala konečnou podobu skalnímu suku lomová těžba čediče a zmíněného kačováku, který se s oblibou používal na stavbu jezů a dalších vodních děl. Z důvodu ochrany skalního suku byl tento včetně nejbližšího okolí vyhlášen v roce 1953 přírodní památkou. Smíšený les je tvořen převážně duby, habry a břízami. Z vyšších rostlin se tu daří šedesáti druhům … Vrch Káčov (351 m n. m.) nad obcí Sychrov na Mladoboleslavsku geomorfologicky spadá do Jičínské pahorkatiny, jejího podcelku Turnovská pahorkatina. Přes vrch vede zelená turistická značka z Mnichova Hradiště do Mohelnice na Jizerou. V severozápadní části vrchu vystupuje skalní suk vulkanického původu. Jeho historie má počátek v třetihorách, kdy po sopečném výbuchu žíla čediče (olivinického nefelinitu) pronikla křídovými sedimenty jílovců a pískovců. Žhavé magma přeměnilo jílovce na porcelanit a pískovce na lehký porézní pískovec zvaný kačovák. Dlouhodobá eroze zanechala po sobě pouze přívodní část vulkánu, sopečný komín. V 18. století dala konečnou podobu skalnímu suku lomová těžba čediče a zmíněného kačováku, který se s oblibou používal na stavbu jezů a dalších vodních děl. Z důvodu ochrany skalního suku byl tento včetně nejbližšího okolí vyhlášen v roce 1953 přírodní památkou. Smíšený les je tvořen převážně duby, habry a břízami. Z vyšších rostlin se tu daří šedesáti druhům …