Expedice Rodopy - druhá část Druhá část reportáže popisuje pobyt expedičníků v rezidenci Todora Živkova nedaleko bulharského města Sandanski a návštěvu pískovcových pyramid u obce Melnik. V úterý 3. července jsme za poslední makedonské peníze nakoupili suvenýry z ohritských perel (ve skutečnosti se dělají z kůže endemického druhu pstruha a jsou moc pěkné) a vypravili se dále na jih. Rozhodli jsme se k malé zajížďce přes Řecko. Většina účastníků v tomto státě nikdy nebyla a blízkost moře byla lákavá. Bohužel jsme od začátku nabírali zpoždění. Vyznamenali se zejména řečtí celníci, kteří nás ubezpečili o tom, že mají mnohem blíže ke svým bulharským, rumunským či srbským kolegům než ke zbytku Evropy. Své sehrála více než hodinová objížďka, a tak jsme nakonec do Soluně (Tessaloniki) dorazili v době, kdy jsme původně chtěli odjíždět. Po chvíli bloudění se nám podařilo zaparkovat pod Bílou věží. Čtyřicetiminutové pauzy… Druhá část reportáže popisuje pobyt expedičníků v rezidenci Todora Živkova nedaleko bulharského města Sandanski a návštěvu pískovcových pyramid u obce Melnik. V úterý 3. července jsme za poslední makedonské peníze nakoupili suvenýry z ohritských perel (ve skutečnosti se dělají z kůže endemického druhu pstruha a jsou moc pěkné) a vypravili se dále na jih. Rozhodli jsme se k malé zajížďce přes Řecko. Většina účastníků v tomto státě nikdy nebyla a blízkost moře byla lákavá. Bohužel jsme od začátku nabírali zpoždění. Vyznamenali se zejména řečtí celníci, kteří nás ubezpečili o tom, že mají mnohem blíže ke svým bulharským, rumunským či srbským kolegům než ke zbytku Evropy. Své sehrála více než hodinová objížďka, a tak jsme nakonec do Soluně (Tessaloniki) dorazili v době, kdy jsme původně chtěli odjíždět. Po chvíli bloudění se nám podařilo zaparkovat pod Bílou věží. Čtyřicetiminutové pauzy…