Košíkářské muzeum Morkovice Tradice košíkářství dosáhla v městečku Morkovice-Slížany už téměř 280 let. Jedno z nejstarších řemesel světa (to úplně nejstarší jistě všichni dobře znají, ale netřeba ho jmenovat) do místa přinesli dva přistěhovalci – košaři. Morkovicko pro něj bylo jak zrozené, neboť u panských rybníků divoce rostla hojnost vrb, jejíž proutí bývalo původním výrobním materiálem.   Košařský cech v Morkovicích se objevil už v roce 1739 a v roce 1819 měl 17 mistrů a 23 tovaryšů. Za první republiky vyváželi místní košaři své výrobky nejen do celé Evropy, ale i do Ameriky. Zboží se vyrábělo (denně až 18 hodin) od pondělka do čtvrtka, a až do neděle se pak prodávalo překupníkům anebo vozilo na trh. Na ně se jezdilo do Brna, Olomouce a Znojma, takže místní řemeslnící byli i zdatní cestovatelé. Tradice košíkářství dosáhla v městečku Morkovice-Slížany už téměř 280 let. Jedno z nejstarších řemesel světa (to úplně nejstarší jistě všichni dobře znají, ale netřeba ho jmenovat) do místa přinesli dva přistěhovalci – košaři. Morkovicko pro něj bylo jak zrozené, neboť u panských rybníků divoce rostla hojnost vrb, jejíž proutí bývalo původním výrobním materiálem.   Košařský cech v Morkovicích se objevil už v roce 1739 a v roce 1819 měl 17 mistrů a 23 tovaryšů. Za první republiky vyváželi místní košaři své výrobky nejen do celé Evropy, ale i do Ameriky. Zboží se vyrábělo (denně až 18 hodin) od pondělka do čtvrtka, a až do neděle se pak prodávalo překupníkům anebo vozilo na trh. Na ně se jezdilo do Brna, Olomouce a Znojma, takže místní řemeslnící byli i zdatní cestovatelé.