Jak jsem neviděl morkovické zámecké arkády   Ve stále sílícím dešti jsem přecházel morkovické náměstí a naposledy pozvedl fotoaparát, abych risknul ještě jeden snímek na kostel sv.Jana Křtitele. Do záběru se mi nechtěně připletl jeden domorodec, couvnul a zeptal se: „To fotíte na nějakou reportáž?“   „Možná...“ uculil jsem se.   „Jestli chcete, pojďte se mnou na zámek a já vám ukážu aspoň nádvoří. Jsou na něm pěkné arkády...“   V tom okamžiku začalo lít jak z konve. A já poděkoval a odmítl s tím, že už jsem si předtím zámek obešel a pořídil fotografie celého areálu i se zahradou alespoň přes plot... a že mi jede za chvilku autobus do Vyškova.   Pozdě jsem se pak tloukl do hlavy, neboť jsem si to nějak…   Ve stále sílícím dešti jsem přecházel morkovické náměstí a naposledy pozvedl fotoaparát, abych risknul ještě jeden snímek na kostel sv.Jana Křtitele. Do záběru se mi nechtěně připletl jeden domorodec, couvnul a zeptal se: „To fotíte na nějakou reportáž?“   „Možná...“ uculil jsem se.   „Jestli chcete, pojďte se mnou na zámek a já vám ukážu aspoň nádvoří. Jsou na něm pěkné arkády...“   V tom okamžiku začalo lít jak z konve. A já poděkoval a odmítl s tím, že už jsem si předtím zámek obešel a pořídil fotografie celého areálu i se zahradou alespoň přes plot... a že mi jede za chvilku autobus do Vyškova.   Pozdě jsem se pak tloukl do hlavy, neboť jsem si to nějak…